Novela trestního řádu

Novela trestního řádu, někdy spíše zmiňovaná jako rekodifikace, je snahou o urychlení trestního řízení. Tato novela má přinést i mnohé institucionální změny a rovněž změny v příslušnosti a působnosti soudů.

Novela trestního řádu

Novelu trestního řádu a trestního zákona navrhla vláda. Má se jednat o dvacátou čtvrtou novelu trestního řádu a třicátou devátou novelu trestního zákona. Tyto obě novely jsou značně provázané a bylo by dobré, dle mého mínění, neseparovat příliš jednotlivá jednání, protože si myslím, že jsou natolik úzce sepjatá a doplňují se. Novela trestního řádu počítá s novou organizací soudů a obrací se vlastně na nové transformování trestných činů.

Existuje zde poněkud sporná teoretická otázka, zdali se jedná o novelu trestního řádu nebo dokonce o rekodifikaci. Objevují se názory, že novela je příliš urychlená a v takovém rozsahu v jakém se předpokládá by se vskutku jednalo spíše o rekodifikaci, která aby nevzbuzovala takové obavy, by měla být možná lépe promyšlena.

Myslím si, že na novele se podíleli odborníci a že vskutku prošli všechna možná úskalí, která reforma přináší, alespoň do té míry do jaké lze něco teoreticky a logicky dovodit. Určité body jsou zde určitě sporné a ne všichni jsou přesvědčeni o jejich správnosti, ale jistota se získá až teprve po aplikaci v praxi a po několika letech.

Co se vlastně od novely trestního řádu požaduje? Očekává se zrychlení trestního řízení ve všech jeho stadiích včetně zjednodušení, posílení významu stadia řízení před soudem na úkor předsoudního stadia trestního řízení, posílení postavení státního zástupce pří výkonu dozoru v přípravném řízení a při rozhodování v tomto stadiu řízení, snížení finančních nákladů, které stát v oblasti trestního řízení vynakládá, posílení postavení stran trestního řízení.

Poukazuje se na to, že trestní řízení, i když je natolik složité na rozdíl od řízení občanskoprávního či správního, tak že dosahuje uspokojivých výsledků, a že ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi je na přibližně stejné úrovni. Myslím, že ale toto by nás nemělo uspokojovat. To že trestní řízení trvá celkem u méně závažných trestných činů minimálně rok, se mi nezdá jako uspokojivá doba, alespoň z pohledu neúplného odborníka. Vezmeme-li v potaz, kolik těchto jedinců se nalézá ve vazbě, tak si lze snadno domyslet odkud se berou ostatní problémy, které doprovázejí v poslední době naše vězeňství.

Přílišného nadšení se nedostává ani vlivu angloamerickému, který ovlivnil tuto novelu. Za odstrašující příklad se uvádí Itálie, kde byla podobná novela připravována asi deset let, a její aplikace nebyla příliš úspěšná v "rigidním" kontinentálním systému a postupně se od ní ustupuje.

Největší úskalí této novely jsou bezpochyby v otázce "zrušení" vyšetřovatelů a v přenesení dokazování do řízení před soudem a odpovídající změnou příslušnosti soudů dle jednotlivých trestných činů.

Novela navrhuje nahradit dosud jednotnou formu přípravného řízení dvěma formami: zavedení tzv. zkráceného přípravného řízení, které se má konat o méně závažných trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři roky. Toto zkrácené řízení se má konat v případě splnění dalších podmínek a má mít zjednodušený postup i rozsah dokazování v předsoudním stadiu trestního řízení. Novela chce vytvořit zvláštní procesní kategorii trestných činů, o kterých se má konat odlišné řízení než u ostatních trestných činů.

Příslušnost soudů - další problematický aspekt novely. Dle nynější úpravy o závažnějších trestných činech rozhodují krajské soudy - dolní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody činí nejméně pět let. Krajské soudy rozhodují v prvním stupni také o vyjmenovaných protistátních trestných činech. Mají tedy rozhodovat o závažnějších trestných činech. Dle novely se nahrazuje příslušnost krajského soudu jednak výčtem trestných činů, jednak způsobem provedení, způsobeným následkem v požadované formě úmyslného zavinění a také dle toho, zda byl trestný či spáchán určitou kategorií pachatelů. Toto bude znamenat výrazný přesun agendy z krajských soudů jako soudů prvního stupně na soudy okresní a možná poněkud komplikovanější určení příslušnosti krajského soudu jako soudu prvního stupně.

Přenesení agendy zvláště odborné určitě přinese problémy kvalifikace u okresních soudů zvláště v menších obcích. Ale toto určitě není problém novely jako takové, ale spíše personálního obsazení příslušných orgánů.

Návrh novely by měl zlepšit i postavení poškozeného v trestním řízení, ale zdá se mi, že definice poškozeného je značně úzce vymezena. Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.

Nový model vyšetřování. Dá se říci, že největší kámen úrazu a rozporných názorů.

Nový model vyšetřování, kromě zkráceného řízení, má být aplikován na veškerou kriminalitu a být tak univerzálním. Vyšetřovatel bude provádět dokazování v procesní formě použitelné pro soudní řízení jen v omezeném rozsahu. Kromě výslechu obviněného, neodkladných a neopakovatelných úkonů a znaleckých posudků bude další důkazy pouze opatřovat - vyhledávat, a to včetně svědeckých výpovědí. Ty mají být procesně prováděny pouze v omezeném okruhu případů - výslechy osob mladších 15 let, osoby, u kterých jsou pochybnosti s ohledem na jejich psychický stav, o jejich schopnosti správně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat vnímané, nebo v případě reálného nebezpečí nátlaku na svědka, anebo jestliže z jiného důvodu hrozí, že výpověď svědka bude ovlivněna. S tím se vynořuje obava prodloužení řízení před soudem a u složitějších věcí pak ztráta hodnoty svědecké výpovědi u  těch svědeckých výpovědí, které se nepetrifikují již na začátku trestního řízení. Eliminováno to má být pravděpodobně ustanovením, které předpokládá, že ve složitějších dlouho vyšetřovaných věcech bude možnost poškozeného a svědky vyslechnout, pokud zejména s ohledem na očekávanou delší dobu trvání vyšetřování hrozí ovlivnění jejich výpovědi nebo schopnosti si zapamatovat nebo reprodukovat rozhodné skutečnosti. Na kolik to bude efektní lze jen těžko odhadnout, stejně jako lze těžko odhadnout délku vyšetřování.

Nyní bych se ráda zmínila ještě o jednom často diskutovaném problému - vyšetřovatelé.

Již bylo poukázáno, že dokazování v přípravném řízení má být značně odformalizováno a má být přesunuto před soud. V současné době vyšetřovatel má podle trestního řádu procesní samostatnost a je vyčleněn z pravomoci policejního prezidenta. To znamená, že nepodléhá ani okresním a krajským ředitelům správ Policie ČR. Novela počítá s přenesením vyšetřování na policejní orgány v postavení služby kriminální policie a vyšetřování. Tím dojde ke splynutí útvaru vyšetřování s útvary kriminální policie. Mělo by to vést k větší operativnosti při vyhledávání a dokumentování důkazů a zamezení opakování vyšetřovacích úkonů v přípravném řízení. Tato změna se někdy nesprávně interpretuje jako zrušení vyšetřovatelů. Přinese to spíše problém organizační a personální. Důležité je, aby úkon ve vyšetřování byl proveden procesně a věcně správně, a funkční zařazení policisty provádějícího úkon je z tohoto hlediska bez významu.

Novela počítá s podstatným zesílením postavení státního zástupce v přípravném řízení.

Uskutečnění novely bude vyžadovat zvýšení počtu nejen soudců ale i státních zástupců. Přičemž zvýšení počtu státních zástupců je několikanásobně vyšší. To samozřejmě přinese s sebou organizační problémy - zvýšení počtu jednacích síní, kanceláře, administrativní zajištění, technické vybavení apod. Tohle je ale mnohdy nedostatek již dnes a novela na toto spíše jen více poukazuje než aby vytvářela nový problém.

Neúspěšná aplikace novely by pravděpodobně nebyla nejlepší vizitkou pro náš očekávaný vstup do EU. Co od nás Evropská unie vlastně požaduje? Rozšířit dosavadní věcné příslušnosti soudů I.instance, diferencovat trestní řízení podle stupně závažnosti trestných činů, u závažnější trestné činnosti, kde horní hranice trestní sazby přesahuje dva roky, a dále ve vazebních věcech a v řízení proti mladistvým zachovat dosavadní formu přípravného řízení a odstranit příčiny zdlouhavosti trestního řízení a dosáhnout požadovaného výsledku.

Jak je vidět, tak novela s sebou přináší mnoho úskalí, rozporuplností a nejasností. Na jedné straně by bylo možná vhodné s novelou počkat a důkladně prošetřit situaci a možné důsledky aplikace novely, ale zase na druhé straně by bylo vhodné dokončit novelu co nejrychleji a zrychlit tak trestní řízení. Již jsem se zmiňovala, že by bylo vhodné reformovat paralelně i právo hmotné, protože procesní právo tvoří jen část celku trestního práva.

Názory na novelu nejsou jednotné a rozhodně nelze jednoznačně konstatovat ano či ne. Osobně se přikláním k novele, ale určitá ustanovení a novum jsou pro náš kontinentální systém poněkud nová a asi jen čas ukáže zdali vhodná.


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 10.8.2000 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 10.8.2000.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Jitka Skoblová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy