Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Metodika vyšetřování vražd 7
Výslech je získávání a dokumentování výpovědi svědka , obviněného či obžalovaného o trestněprávních relevantních skutkových okolnostech, prováděné orgánem činným v trestním řízení v souladu s ustanoveními TrŘ. . ZVLÁŠTNOSTI NÁSLEDNÝCH VYŠETŘOVACÍCH A OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH ÚKONů 8.1. ZVLÁŠTNOSTI VÝSLECHU OBVINĚNÉHO Výslech je získávání a dokumentování výpovědi svědka , obviněného či obžalovaného o trestněprávních relevantních skutkových okolnostech, prováděné orgánem činným v trestním řízení v souladu s ustanoveními TrŘ. Příprava a vedení výslechu osoby obviněné z vraždy je náročný a složitý úkon. To platí jak u osoby dosud bezúhonné, tak u těžkého recidivisty. U složitějších trestních věcí (mezi něž se vyšetřování vraždy řadí) je žádoucí, aby vyšetřovatel zpracoval plán výslechu. Výslech má být prováděn klidným, rozvážným a cílevědomým způsobem. Obviněnému musí být dána možnost, aby nejdříve sám souvisle vylíčil skutečnosti, které jsou předmětem obvinění (monologová část výslechu). Poté vyšetřovatel přistoupí k výslechu formou kladení otázek, tzv. dialogová část výslechu. Otázky kladené vyšetřovatelem mají sloužit k odstranění neúplnosti, nejasnosti nebo rozporů ve výpovědi obviněného. Význam má i zjišťování a hodnocení příčin těchto nejasností a rozporů. Položené otázky musí být jasné a srozumitelné. Zakázáno je kladení otázek kapciozních a sugestivních. Cílem výslechu obviněného je zjištění co největšího množství informací o předmětu výslechu (o průběhu trestného činu, o obhajobě obviněného a jeho stanovisku k vyšetřování věci), a to pokud možno co nejpravdivějších. Výslech osoby obviněné z vraždy se obsahově zaměřuje na: okolnosti, které vraždě předcházely, zda obviněný zavražděného znal, jaké byly jejich předchozí vztahy, co bylo příčinou konfliktu mezi nimi, v čem spočívala příprava na vraždu, co se odehrálo bezprostředně před vraždou, detailní popis toho, co obviněný v den vraždy dělal, aby bylo možno zejm. "kritickou" dobu ověřit jinými důkazy, mechanismus spáchané vraždy, v jakém postavení se nacházel obviněný a oběť, jakými pohyby a prostředky byl veden útok, jaká byla obrana oběti, jednání po dovršení činu, jaké je případné utajování činu, manipulování s mrtvolou, zbavení se zbraně, nakládání s odcizenými předměty. Protože se vraždy odehrávají nejčastěji beze svědků, je možné některé okolnosti, zejména subjektivní faktory, zjistit pouze z výpovědi pachatele. Jestliže se obviněný v průběhu výslechu k činu doznal, je možné toto doznání považovat za věrohodné pouze tehdy, je-li možné jeho věrohodnost podpořit dalšími věrohodnými důkazy.Výpověď sama o sobě není rozhodující a nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti prozkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu, jak usvědčující, tak vyviňující. Existují tři základní druhy doznání: 1) "z rozvahy" - na základě toho, že obviněný zváží, co hovoří pro a proti vině, posoudí výhody lživé a pravdivé výpovědi, přiznání ovlivněno rozumem 2) "z vnitřního donucení" - pod tlakem svědomí, orientováno více emotivně 3)"v afektu" - v silném emocionálním rozrušení, kdy obviněný není schopen racionálně posoudit důsledky svého přiznání, často i u nedbalostních trestných činů, vyslýchaná osoba se po prožitém šoku přiznává k vině, protože je o tom subjektivně přesvědčena, po odeznění afektu dochází často ke změnám výpovědi. Protokol o výpovědi obviněného sepsaný v přípravném řízení je nutno obviněnému předložit k přečtení a podpisu. 8.2. ZVLÁŠTNOSTI VÝSLECHU SVĚDKA 8.2.1 Svědek Svědkem je fyzická osoba rozdílná od obviněného, která je povinna se na předvolání dostavit a vypovídat o trestném činu, jeho pachateli a o okolnostech, které jsou jí o trestné činnosti známy. Svědek je nezastupitelný jinou osobou, protože má vypovídat o situaci, kterou sám svými smysly vnímal. Výslech svědka je základním a nejčastějším důkazním prostředkem v trestním řízení a má mimořádný význam pro rozhodování ve věci. Její význam lze spatřovat zejména v tom, že na jejím základě a ve spojení s ostatními důkazy, mají orgány činné v trestním řízení možnost obnovit si celý obraz trestného činu a případ správně kvalifikovat. a případ správně kvalifikovat. U všech svědeckých výpovědí se předpokládá, že vyslýchaný vnímal určitý děj, a to buď svými smysly bezprostředně (svědek přímý, očitý) nebo zprostředkovaně (svědek nepřímý, o věci ví z doslechu). Spolehlivost "svědka z doslechu" je však podstatně zmenšena. Při vyšetřování vražd jsou jako svědci vyslýchány hlavně osoby, které vnímaly průběh činu (viděly průběh vraždy, slyšely oběť). Dále jsou to osoby, které mají co do činění s místem činu (viděly zde dříve pachatele, viděly ho přicházet, odcházet), které mrtvolu nalezly. Důležití jsou také svědkové, kteří mohou vypovídat o vztahu oběti a pachatele a jejich případných konfliktech, osoby, které viděly oběť naposledy. Vyslechnuti musí být též příbuzní a přátelé oběti. Nejdůležitějším svědkem u pokusů vražd je sama poškozená osoba. Její výslech je však často znesnadněn zdravotním stavem a věrohodnost výpovědi bývá ovlivněna prožitou zkušeností. Každou svědeckou výpověď je nutno hodnotit z hlediska toho, do jaké míry svědek objasnil skutečnosti, k nimž vypovídá a jak dalece se shodují jeho údaje s ostatními nashromážděnými důkazy. 8.2.2. Základní výslechové situace a. nekonfliktní - vyslýchající má před sebou svědka nebo obviněného, který je ochoten sdělit všechny potřebné informace. Úkolem vyslýchajícího je zachovat po celou dobu výslechu tyto vztahy nekonfliktní povahy a být vyslýchané osobě nápomocen v rámci možností při vzpomínání. b. konfliktní - kontrární chování účastníků výslechu, mezi vyslýchajícím a lhoucím nebo k výpovědi neochotným svědkem anebo mezi vyslýchajícím a obviněným. Obě strany mají protichůdné cíle a usilují způsobit protistraně potíže a překážky. - mohou se projevit různě, podle toho, zda jsou v sázce zásadní zájmy svědka, obviněného nebo jiné důvody. První případ : zájmy vyslýchajícího a vyslýchaného se diametrálně liší, panuje mezi nimi nepřátelství, obviněný se chce vyhnout své odpovědnosti za trestný čin a usiluje o to, aby vyslýchající neobjasnil trestný čin nebo aby podezíral někoho jiného. Druhý případ: svědek se bojí nevýhod, které by mu z pravdivé výpovědi mohly hrozit. Pokud by se je vyslýchajícímu povedlo rozptýlit, mohla by nastat nekonfliktní situace. 8.2.3. Dokumentace průběhu výslechu Správná a podle ustanovení trestního řádu provedená dokumentace má značný význam v průběhu dalšího vyšetřování. Jako prostředků dokumentace se u výslechu používá protokol, magnetofonový záznam a videozáznam. V protokolu vyšetřovatel uvádí základní údaje (místo, čas, jména zúčastněných osob, poučení, návrhy a námitky stran), sdělení vyslýchané osoby, znění položených otázek a odpovědi na ně, někdy se též zaznamenává chování vyslýchaných (rozrušení, pláč, vztek). Magnetofonový záznam se používá v případech, kde je potřeba zachytit mimo obsahu výpovědi i celkovou atmosféru a stav vyslýchané osoby nebo tam, kde je protokolování nemožné nebo příliš zdlouhavé. O použití magnetofonu musí být vyslýchaná osoba předem informována. Videozáznam zachovává výhody zvukové dokumentace a spojuje je s předností obrazového záznamu. Výhodou je zejména větší názornost. 8.3. ZVLÁŠTNOSTI EXPERTIZ Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí z oblasti vědy, techniky, umění a řemesel a toto objasnění má následně sloužit jako důkaz v trestním řízení, přibere se znalec. Znalec je osoba, která je zapsaná v seznamu znalců a která má odborné znalosti z určitého odvětví vědy, techniky, umění nebo řemesel. Na místě znalců mohou též vystupovat ústavy a specializovaná pracoviště, která se přímo činností, která je předmětem znaleckého zkoumání zabývají. Expertíza, jako samostatná kriminalistická metoda, zkoumá kriminalisticky relevantní skutečnosti na základě využití odborných znalostí s cílem získání důkazu v trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení zajišťují pro znalce podklady a materiály potřebné ke znaleckému zkoumání. Vyšetřovatelé též formulují dotazy, na něž mají znalci ve svých posudcích odpovědět. Výsledky svého zkoumání zpracovávají znalci do znaleckých posudků, které mohou sloužit v trestním řízení jako důkaz. Orgán vyžadující expertizu musí určit, zda požaduje znalecký posudek či jen odborné vyjádření. Nedošlo-li k zahájení trestního stíhání, lze požadovat pouze odborné vyjádření. Provedení expertizy není omezeno žádnou lhůtou. Jedno z nejvýznamnějších postavení mezi odbornými expertízami zaujímá kriminalistická expertíza, která zahrnuje např. expertizu balistickou, daktyloskopickou, písmoznaleckou, mechanoskopickou a dal. Mezi nejdůležitější expertizy prováděné v průběhu vyšetřování patří soudně lékařská expertiza, která se uplatňuje již v samých počátcích vyšetřování. Téměř ve všech případech se nařizuje zkoumání duševního stavu obviněného. Znalci posuzují ovládací a rozpoznávací schopnosti, motivaci a pohnutky v jednání pachatele. Na vyšetření se podílí též psycholog a někdy sexuolog. 8.3.1. Znalecký posudek z odvětví psychiatrie, psychologie a sexuologie Je zaměřen na posouzení duševního stavu obviněného, zejména příčetnosti, a to v době spáchání činu. Náš trestní zákon uvádí definici nepříčetnosti v § 12: kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Za zvláštní případ nepříčetnosti se považuje opilství - § 201a TrZ. Trestní zákon má i ustanovení zabývající se sníženou příčetností v době činu. Stav nepříčetnosti nebo snížené příčetnosti vyslovuje soud na základě posudku znalců. Podle ustanovení § 105 odst. 2 TrŘ je nutno k vyšetření duševního stavu obviněného, jsou-li o něm pochybnosti, přibrat vždy dva znalce (ze stejného oboru i odvětví). Znalecký posudek z oboru psychiatrie je obsáhlá studie pachatele, v níž znalci vycházejí: a)ze studia trestního spisu b) ze zdravotní dokumentace pachatele c) z vlastního vyšetření d) z psychopatologického rozboru vycházejícího ze zkušeností zjištěných v bodech a) - c) Podstatou znaleckého posudku jsou odpovědi na otázky, které znalcům položil orgán, jenž provedení posudku nařídil. Základní otázky : - zda byl pachatel v době spáchání trestného činu stižen duševní poruchou, - zda tato porucha nějak ovlivnila jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti, - jaké jsou možnosti sociální rehabilitace, zda je pachatel schopen se účastnit trestního řízení, jaká jsou navrhovaná ochranná opatření. Často bývají k psychiatrickému posouzení přibíráni psychologové a sexuologové - k celkovému dokreslení osobnosti a charakteru pachatele, jeho motivy, možnosti léčení, vyléčení a resocializace. 9. ZVLÁŠTNOSTI ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO VYŠETŘOVÁNÍ A ZVLÁŠTNOSTI KRIMINALISTICKÉ PREVENCE Pomoc veřejnosti se nejvíc uplatní při pátrání po neznámém pachateli. Policejní orgány se často v takových případech obrací na veřejnost s výzvou na podání informací o okolnostech vraždy. Podaří se tak mnohdy získat informace o výskytu podezřelých osob v blízkosti místa činu a jejich popis, popis a pohyb dopravních prostředků. Pomoc veřejnosti je též velmi významná v případech pátrání po pohřešovaných osobách v terénu a v případech zjišťování totožnosti neznámých mrtvol. Kriminalistická prevence vražd je velmi obtížná, protože vraždy bývají nejčastěji motivovány mezilidskými vztahy či subjektivními faktory, a proto jsou velmi těžce ovlivnitelné kriminalistickými metodami.
|
Odkaz na seznam soudů: Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
O 001 Účel zákona
O 002 Základy trestní odpovědnosti O 003 Působnost trestních zákonů O 004 Společná ustanovení o trestech O 005 Obecné zásady pro ukládání trestů O 006 Ukládání a výkon jednotlivých trestů O 007 Podmíněné odsouzení, podmíněné propuštění a upuštění od výkonu zbytku některých trestů O 008 Zánik trestnosti a trestu O 009 Ochranná opatření O 010 Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých O 011 Společná ustanovení Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele Z 009 Trestné činy veřejných činitelů Z 010 Úplatkářství Z 011 Zločinné spolčení Z 012 Některé trestné součinnosti Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví Z 018 Trestné činy proti svobodě Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti Z 020 Trestné činy proti majetku Z 021 Trestné činy proti lidskosti Z 022 Trestné činny proti brannosti Z 023 Trestné činy proti civilní službě Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost Z 028 Společná ustanovení Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy
Monitoring vězeňství 1999:
» Realizace projektu » Výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby » Výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby (pokračování) » Nepokoje ve věznicích » Problematika aplikace alternativ » Drogy a pomoc drogově závislým ve věznicích » Penitenciární a postpenitenciární práce » Závěry |
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |