Metodika vyšetřování vražd 5

Ohledání je specifická kriminalistická metoda, kterou se na základě bezprostředního pozorování zkoumá, hodnotí a podchycuje materiální situace nebo stav objektů, majících vztah k prověřované události, za účelem jejího poznání a získání důkazů, jakož i dalších informací důležitých pro trestní řízení.

6. ZVLÁŠTNOSTI POČÁTEČNÍCH VYŠETŘOVACÍCH A OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH ÚKONů

Posloupnost a obsah jednotlivých počátečních úkonů se od sebe mírně odlišuje. Záleží na tom, zda se jedná o případ:

6.1. NÁLEZ MRTVOLY S PŘÍZNAKY NÁSILNÉ SMRTI

a. ohledání místa nálezu mrtvoly a místa činu

b. ohledání mrtvoly (její části) na místě nálezu

c. někdy pronásledování pachatele po tzv. "horké stopě" současně s ohledáním místa nálezu mrtvoly a nasazení služebního psa

d) výslech oznamovatele, očitých svědků a vytypovaných osob

e) úkony směřující ke zjištění identity oběti a jiných důležitých informací o ní

f) soudně lékařská expertiza

Posloupnost jednotlivých úkonů závisí na okolnostech konkrétního případu.

6.1.1. Ohledání místa činu

Ohledání je specifická kriminalistická metoda, kterou se na základě bezprostředního pozorování zkoumá, hodnotí a podchycuje materiální situace nebo stav objektů, majících vztah k prověřované události, za účelem jejího poznání a získání důkazů, jakož i dalších informací důležitých pro trestní řízení.

Místo činu je ta část prostoru, kde se uskutečnil proces, o kterém je možno podle jeho vnější formy předpokládat, že se jedná o proces protispolečenský a u něhož je třeba ohledáním zjistit a zajistit takové znaky jednání, podle kterých by bylo možno věrohodně posoudit, zda jde nebo nejde o trestný čin.

Ohledání místa činu patří mezi nejvýznamnější druhy ohledání.

TAKTIKA OHLEDÁNÍ MÍSTA ČINU

Při ohledání postupují vyšetřovatelé podle určitých zásad. Obecné zásady ohledání: aktivnost, rychlost, objektivnost a úplnost. Specifické zásady: řízení ohledání jediným vedoucím, neodkladnost ohledání, neopakovatelnost ohledání, nezastupitelnost ohledání.

Taktika ohledání místa činu a místa nálezu se nijak výrazně neliší od ohledání místa činu při jiných trestných činech. Zvláštnosti vyplývají z existence takového zdroje informací jako je mrtvola a její "lože", jejichž prohlédnutím ohledání začíná. Dále se pokračuje v ohledání prostoru vymezeném hranicemi místa ohledání a trasy odchodu a příchodu pachatele. Další postup se liší podle toho, zda se jedná o ohledání v terénu nebo v místnosti.

V místnosti se začíná podlahou (aby nedošlo k poškození stop nebo ke vzniku nových stop od ohledávajících osob). Pak se přikročí k ohledání jednotlivých předmětů. Postupuje se směrem od vchodu podél stěn jedním směrem zpět ke dveřím. Končí se ve středu místnosti.

V terénu je postup obvykle po spirále od mrtvoly nebo jiných tzv. "uzlových" bodů (zbraně, předměty zanechané pachatelem na místě činu, stopy krve) směrem do  okolí - excentrický způsob - nebo se místo činu rozdělí na čtverce, které se systematicky ohledávají jeden po druhém - rajónový způsob. Používá se také frontální postup ohledání.

U nálezu části mrtvol se při ohledání dbá na to, aby se nepoškodily předměty v nichž byly části zabaleny nebo přepravovány. Chybějící části mrtvoly jsou hledány v nejbližším okolí (vodní toky) i ve vzdálenějších oblastech.

DOKUMENTACE OHLEDÁNÍ MÍSTA ČINU

Ohledání místa činu je řazeno mezi neodkladné úkony (jeho provedení je obvykle nezbytné k zajištění důkazů pro rozhodnutí o tom, zda byl spáchán trestný čin a o tom, že jej spáchala konkrétní osoba), tzn. že tento úkon lze provádět před zahájením trestního stíhání. Nejedná se však o absolutně neopakovatelný úkon, takže v případě potřeby jej lze provést znova. Neopakovatelným se však ohledání může stát v případě, když se místo činu po ohledání změní v důsledku různých vlivů takovým způsobem, že situace, která zde byla v době ohledání, již neexistuje. Proto je nutné pořídit na místě činu fotodokumentaci a u závažných případů i videodokumentaci, které situaci na místě činu v době ohledání objektivně dokumentují.

Druhy fotografií zhotovovaných na místě činu:

1/ orientační fotografie - zachycuje místo činu a jeho širší okolí, začlenění v terénu, přístupové cesty

2/ přehledná fotografie - zobrazuje celkový pohled na místo činu, bez širšího okolí

3/ polodetailní fotografie - zachycuje nejdůležitější části místa činu nebo jednotlivé významné objekty společně s postavením dalších nejbližších objektů v okolí objektů centrálních. Využívá se i k zachycení určitého souhrnu stop.

4/ detailní fotografie - zobrazuje jednotlivé detaily na místě činu, drobnosti, předměty a stopy zcela samostatně se všemi jejich viditelnými markanty

O provedení ohledání místa činu sepíše vyšetřovatel protokol. Protokol o ohledání obsahuje tři části: úvodní (obsahuje označení události, datum, místo, hodinu ohledání, označení osob, které se ohledání zúčastnily, podmínky ohledání), popisnou (obsahuje přesný popis ohledávaného objektu, postup při ohledání a výsledky ohledání) a závěrečnou (seznam zjištěných stop, předmětů a dokumentů a uvedení jejich využití). Podle charakteru místa činu se protokol doplní též náčrtkem či plánkem místa činu a fotodokumentací tak, aby poskytoval celkovou představu o situaci, jaká byla na místě v době ohledání.. Zajištěné stopy a věcné důkazy se označí čísly, shodnými jak v protokolu, tak v náčrtku či plánku a ve foto i videodokumentaci. Protokol o ohledání místa činu podepíší všechny osoby, které se ohledání zúčastnily.

Příklad: Ohledání, které bylo provedeno v případě zmiňovaném na straně 20 této práce. Domek v H. se nachází na pravé straně směrem z Rokycan na Prahu ve východní části obce. V pokoji vedle kuchyně, uprostřed této místnosti leží hlavou směrem k jejímu středu mrtvola ženy, leží na zádech, na horní polovině těla je oblečena do světle fialové polokošile, která je vyhrnuta až nad prsy. V oblasti krku má žena pevně zatažené škrtidlo tvořené tenkým kabelem, jehož konce jsou vpravo zevně od mrtvoly neostře přerušené, takže z kabelu vyčnívají dva izolované vodiče. Škrtidlo je celkem třikrát obtočeno kolem krku, a to velmi pevně, takže jednotlivé části škrtidla jsou přímo zaříznuty do měkkých tkání krku. Obličej barvy má zafialovělou barvu, v okolí očí jsou drobné krevní výronky. Ve vlasaté části hlavy nejsou prohlídkou zjištěna žádná poranění. Při podrobnější prohlídce oděvu zemřelé je na vnitřní části kostkové košile zjištěno několik malých zaschlých stop připomínajících krev. Po sejmutí škrtidla jsou na krku patrny známky poranění, jde o trojitou strangulační rýhu, ostře ohraničenou. V jednom místě je pokožka až puchýřovitě vzedmutá. Žena je pomočená. Podle posmrtných změn byla přítomnou znalkyní z oboru zdravotnictví odhadnuta doba smrti na 1,5 až 2 dny před ohledáním.

6.1.2. Ohledání těla mrtvoly

Nejčastěji se provádí jako součást ohledání místa činu, výjimečně jako samostatný úkon. Ohledání mrtvoly má dvě části:

a) vnější ohledání - při něm se zjišťuje poloha těla ve vztahu k ostatním objektům místa, vlastní poloha mrtvoly, charakter místa, kde se mrtvola nachází, vnější stav těla a stav oděvu. Následuje situační dokumentace včetně detailní dokumentace stavu a polohy mrtvoly.

b) detailní ohledání - jednotlivé části mrtvoly a oděvu jsou podrobně zkoumány (mrtvolné změny, teplota těla, barva a poloha mrtvolných skvrn, mrtvolná ztuhlost, hnilobné změny). Pečlivě jsou zkoumány viditelná zranění, zaznamenává se jejich poloha, tvar a rozměry. Ohledává se i tzv. "lože mrtvoly", porovnává se s polohou těla, s krevními stopami.

Účelem ohledání mrtvoly je získat informace o:

· okolnostech a pravděpodobné příčině smrti

· způsobu usmrcení, příp. i utajování násilného charakteru smrti, o manipulaci s mrtvolou

· pravděpodobné době smrti, příp. době způsobeného zranění, které mělo za následek smrt

· osobě (stáří, pohlaví), jejíž mrtvola je objektem ohledání

· možném motivu usmrcení a okolnostech charakterizujících pachatele

V případě nálezu částí mrtvoly, je nutno při ohledání se zaměřit na to:

· zda se jedná o části lidského těla, eventuálně jedné mrtvoly,

· zda jsou zjistitelné nějaké identifikační znaky, podle nichž by bylo možno zjistit totožnost mrtvého,

· způsob a prostředky balení jednotlivých částí,

· odkud a jak se jednotlivé části na místo dostaly,

· co bylo příčinou smrti, způsob oddělení jednotlivých částí těla, pravděpodobný použitý nástroj.

6.1.3. Soudně lékařská expertiza

Dle § 115 odst. 1 trestního řádu (dále jen TrŘ) musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána vždy, když vzniklo podezření , že smrt byla způsobena trestným činem. Podle § 105 odst.2 TrŘ se k prohlídce a pitvě mrtvoly přibírají vždy dva znalci , přičemž nesmí být přizván jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval za nemoci, jež smrti bezprostředně předcházela.

Prohlídka a pitva mrtvoly: při vyžadování znaleckého posudku na základě zevní a vnitřní prohlídky mrtvoly se po znalcích nejčastěji požaduje odpověď na otázky:

- co bylo bezprostřední příčinou smrti ,

- kdy smrt nastala,

- zda to byla smrt násilná či přirozená, při výskytu poranění určit, zda vznikla za živa či po smrti,

- jakým nástrojem byla poranění způsobena, která z nich jsou smrtelná, jakým směrem a jakou silou byly rány vedeny,

- zda lze určit vzájemné postavení útočníka a oběti,

· jaká doba uplynula od smrti do ohledání (pitvy) mrtvoly, jaká byla délka přežívání, zda bylo možno smrt odvrátit,

- jaké jsou další významné nálezy mající vztah k případu,

- vyjádřit se k případným dalším okolnostem .

Základním kritériem při hodnocení závažnosti poranění je jeho vztah k příčině smrti. Souvisí-li zranění s příčinou smrti, je třeba určit, zda bylo poranění smrtící pro svou všeobecnou povahu, nebo pro komplikace, jež se přidaly (popř. které to byly), či pro zvláštní osobní stav postiženého.

Vznik úrazových změn musí být objasněn přiměřeným mechanismem. Někdy je to možné jen obecně, někdy se podaří určit mechanismus přesněji - daří se označit typ předmětu, nástroje, jímž bylo poranění způsobeno. Určuje se intenzita násilí, někdy četnost a posloupnost jeho působení. Zjišťuje se, zda si jedinec mohl poranění způsobit sám nebo zda úrazové změny nasvědčují vraždě, zvažuje se možnost nahodilého vzniku poranění.

Je-li zapotřebí zjistit identitu, zaměřuje se pozornost na výstižný popis a vyhledání všech markantů, počínaje prohlídkou šatstva a předmětů, které má zemřelý při sobě.

Pro určení totožnosti není vždy k dispozici celé tělo. Je tedy nutné nejprve vyřešit otázku, zda vyšetřované části jsou lidského původu a pocházejí nebo mohou pocházet z téhož jedince.

Příklad: Dne 28. 7. 1995 kolem 16. hod. oznámil otec zmizení osmileté Veroniky. Poslední výskyt jmenované byl zjištěn kolem 12. hod. v okolí koupaliště a blízké cementárny. Pátrání se proto zaměřilo na poměrně úzké okolí. V této oblasti byla také Veronika nalezena. Mrtvola ležela v lesním porostu na zádech, v typické sexuální poloze. Přivolaný lékař konstatoval tržnězhmožděnou ránu na hlavě, výrazné stopy škrcení na krku, a zejména bodnořezná poranění hrudníku a zad. V okolí genitálu zjistil prokrvácení svědčící spolu s polohou těla pro sexuální manipulaci.

Výsledky pitvy potvrdily tři bodnořezné rány v zádech, pronikající do dutiny hrudní a zasahující plíce, dále pak bodnořeznou ránu nad hrudní kostí, pronikající osrdečníkem do obou srdečních komor. Další bodnořezná rána byla v oblasti krajiny hýžďové. Mimo tato poranění byly zjištěny i dvě tržnězhmožděné rány v krajině temenní, vpáčená zlomenina levé kosti temenní a krevní výronky do kůže, uspořádané v proužky a tvořící ložisko pruhu na přední ploše krku. Na celém těle nalezli znalci drobné oděrky, krevní podlitiny, potvrdili prokrvácení panenské blány a přiléhající části sliznice pochvy. Znalci konstatovali, že příčinou smrti bylo bodnořezné poranění srdce. Všechna poranění vznikla za života. Poranění hlavy bylo způsobeno nejméně dvěma údery tvrdým, tupě hranatým předmětem, zajištěná palička na maso byla předmětem, který mohl tato zranění způsobit. Zjištěné poranění krku charakteru nepravidelné strangulační rýhy mohlo být rovněž způsobeno zajištěným řemenem a svědčilo pro poranění zezadu. Bodnořezná poranění vznikla hrotnatým jednobřitým nástrojem, s délkou čepele nejméně 12 cm, šířky 2,2 cm, za použití násilí větší intenzity - s ohledem na proříznutí, resp. probodnutí hrudní kosti. K prokrvácení panenské blány a části sliznice pochvy došlo působením nevelkého tupého násilí. Přítomnost spermatu ve výtěrech z pochvy, konečníku a úst prokázána nebyla.

Provedená pitva naznačila možnost sexuálního motivu. Toho se taky drželi kriminalisté při prověrce evidencí osob trestaných za podobné delikty v minulosti. Přišli i na jistého S. V., který byl v minulosti již 7krát soudně trestán, naposledy pro trestný čin pohlavního zneužívání. Popis jeho osoby odpovídal popisům svědků, kteří v místě činu viděli jistého muže. S. V. byl zatčen a k činu se přiznal.

6.2. PRVOTNÍ ÚKONY V PŘÍPADECH POHŘEŠOVANÝCH OSOB

a) výslech oznamovatele, příbuzných, sousedů, známých a spolupracovníků - hlavní cíl výslechu je zjištění informací o okolnostech a době zmizení nezvěstné osoby, popis osoby, informace o chování a zvycích nezvěstného. Je třeba mít na zřeteli, že v okruhu těchto osob může být i pachatel, a je proto nezbytné prověřovat alibi jednotlivých osob a ověřovat vzájemné vztahy s pohřešovaným.

a. operativně pátrací opatření k vypátrání pohřešované osoby - nejdříve v místě předpokládaného a posledního pobytu zmizelé osoby a postupně podle potřeby se rozšiřují jinam

b. ohledání bytu a pracoviště pohřešované osoby

c. využití kriminalistických evidencí - mrtvol neznámé totožnosti, o pohřešovaných osobách, o neobjasněných trestných činech aj.

d. úkony, jimiž se zjišťují informace o způsobu života a stycích pohřešovaného

e. zadržení korespondence docházející pohřešované osobě

f. intenzívní pátrání po osobě


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 7.5.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 18.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Iva Albertová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy