Metodika vyšetřování vražd 1

Charakteristika vražd z kriminalistického hlediska.Definice vraždy jako trestného činu je obsažena v trestním zákoně (dále jen TrZ). Na rozdíl od této právní charakteristiky, která se vztahuje ke skutkové podstatě trestného činu, je kriminalistická charakteristika zaměřená na způsob páchání a utajování vražd.

Podle našeho trestního zákona se vraždy dopustí ten, kdo jiného úmyslně usmrtí ( §219 odst. 1). Ve druhém odstavci jsou vyjmenovány případy tzv. kvalifikované skutkové podstaty, pro něž je stanoven přísnější trest. Pachatelem ( subjektem ) vraždy může být kdokoliv. Zavinění (subjektivní stránka) je v zákoně přímo uvedena ve formě úmyslu (přímý i nepřímý). Objektivní stránka (jednání pachatele) spočívá v konání i v opomenutí takového chování, k němuž byl pachatel povinen. Objektem, proti kterému pachatel útočí, je lidský život a zdraví.

Zvláštním případem vraždy je §220 - vražda novorozeného dítěte matkou. Jediným pachatelem může být matka. Její jednání je ještě podmíněno časově - doba při porodu nebo těsně po něm - a rozrušením způsobeným porodem. Jedná se o privilegovanou skutkovou podstatu, která je mírněji trestná.

Lidský život a zdraví jsou jedny z nejdůležitějších společenských hodnot a jejich ochranou se zabývá řada norem a dokumentů. Základní ustanovení jsou obsažena v čl. 6 Listiny základních práv a svobod - každý má právo na život, lidský život je hoden ochrany již před narozením, nikdo nesmí být zbaven života, trest smrti se nepřipouští.

Tyto zásady jsou nejvíce propracovány v trestním zákoně. Ochraně lidského života a zdraví je věnována hlava sedmá zvláštní části trestního zákona, zabývají se jí však i jiná ustanovení zvláštní části trestního zákona ve svých základních či kvalifikovaných skutkových podstatách - §93, 93a - Teror, §155 - útok na veřejného činitele, §179, 180 - obecné ohrožení, §196, 197a - násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, §207, 208 - neposkytnutí pomoci, § 212 - opuštění dítěte, §234 - loupež, §234a - braní rukojmí.

Každá spáchaná vražda má negativní ohlas. Její následky přitom nejsou pouze primární ( smrt člověka). Mezi její druhotné následky patří psychická traumata příbuzných a svědků, zničení rodinných a manželských svazků, škody majetkové a sociální, vyvolání pocitu nebezpečí a strachu v blízkém okolí.

V poslední době se navíc zvyšuje brutalita útoku, surovost činu a mění se i motivy činu. Je více činů , u nichž převládá majetkový zisk. Nepříjemný je nárůst počtu nájemných vražd a snižující se věk pachatelů. To svědčí o zhoršování mezilidských vztahů a zvýšení sociopatických faktorů. Prevence u násilných trestných činů je však vždy velmi obtížná.

1. CHARAKTERISTIKA VRAŽD Z KRIMINALISTICKÉHO HLEDISKA

Definice vraždy jako trestného činu je obsažena v trestním zákoně (dále jen TrZ). Na rozdíl od této právní charakteristiky, která se vztahuje ke skutkové podstatě trestného činu, je kriminalistická charakteristika zaměřená na způsob páchání a utajování vražd.

Způsoby páchání vražd mají obecné a specifické znaky. Obecné znaky jsou společné pro většinu způsobů páchání - vznik velkého množství stop, zejm. biologických vzniklých v důsledku jednání pachatele nebo obrany oběti, značná intenzita působení na oběť, rozsáhlá poranění oběti při jejím usmrcení. Specifické znaky jsou charakteristické pro určitý druh páchání vražd.

Nejdůležitější pro vypracování metodiky vyšetřování vražd jsou znaky, které charakterizují stupeň přípravy, ozbrojení pachatele, soudně lékařský charakter mechanismu usmrcení a způsob utajování.

1. Podle přípravy ke spáchání vražd se rozlišují:

a. vraždy předem připravované - vyznačují se značným stupněm promyšlenosti v jednání pachatele, důsledností a důmyslností provedení činu a utajování.

Pro tyto vraždy je typické, že jsou páchány za okolností příznivých pro pachatele, které ztěžují vyšetřování, a proto je mnoho z nich po určitou dobu po spáchání latentní. Usvědčení pachatele takové vraždy je obtížné i proto, že si předem připravuje svou budoucí obhajobu.

Příprava vraždy nejčastěji spočívá: - ve vyhlédnutí si oběti (tzv. typování), seznámení se s jejím životem a zvyklostmi nebo vylákání oběti na předem vybrané a připravené místo,

v opatřování zbraní nebo jiných prostředků ke spáchání vraždy, ve vytváření podmínek pro odstraňování mrtvoly, v provádění úkonů ztěžujících identifikaci oběti, v opatřování alibi. a. vraždy nepřipravené (nebo jen krátkodobě a velmi jednoduchým způsobem připravené) - útok následuje bezprostředně nebo krátce po podnětu oběti, rozhodnutí pachatele usmrtit oběť, popř. úmysl usmrtit vznikne dlouho před provedením útoku, ale další přípravné úkony pachatel nepodnikne. Úmysl a útok tak uskuteční při opakování důvodu vzniku úmyslu.

Charakteristické znaky: - způsob spáchání je často primitivní

- útok zpravidla trvá krátkou dobu

- páchány beze zbraně nebo nástrojem, který pachatel nalezl na místě činu, popř. jej měl náhodně při sobě. Vražedný nástroj nebo zbraň zanechá pachatel po spáchání vraždy velmi často přímo na místě činu.

- velký podíl tvoří tzv. "vraždy v afektu" páchané v silném duševním rozrušení, v emotivně vypjatých situacích

- pachatelé nepřipravovaných vražd se k činu velmi často doznávají, v některých případech je i sami oznámí, nepřipravují si alibi, což usnadňuje vyšetřování.

1.2.Podle ozbrojení pachatele rozlišujeme:

a) vraždy spáchané se zbraní (zbraň je definována v § 89 odst.5 TrZ jako cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším), zbraň v kriminalistickém smyslu je chápána jako speciální nástroj, zařízení či prostředek sloužící k mechanickému přímému nebo nepřímému destruktivnímu působení na lidský organismus. Nejčastěji používané nástroje jsou bodnořezné (nůž, dýka, nůžky) nebo sečné (srp, kosa, sekáč). Často je oběť usmrcena údery tupých nástrojů různého druhu (trubka, železná tyč, kladivo, krumpáč, žehlička, cihla, kámen). U střelných zbraní jsou nejčastěji používány krátké střelné zbraně (pistole, revolver), méně často se setkáváme s loveckou či vojenskou zbraní. a. vraždy spáchané beze zbraně - usmrcení oběti zardoušením, utopením, otrávením, ubitím rukama a nohama, údery hlavou o tvrdý pevný předmět, atd.

Příklad: Dne 19. 12. 1994 v ranních hodinách oznámil telefonicky na linku č. 158 v Sokolově soukromý podnikatel M. Š., že při příchodu do zaměstnání nalezl v prostoru strážnice strážného J. H mrtvého.Na místo se dostavila výjezdová skupina, bylo provedeno ohledání místa činu a mrtvoly. Při ohledání uvedl lékař jako příčinu smrti průstřel lebky. Z místa činu zmizela služební pistole, kterou byla vražda provedena. Po usilovném pátrání se podařilo zajistit pachatele B. V., který se k vraždě přiznal. Ve své výpovědi uvedl, že vrátného J. H. znal pouze zběžně. V noci 19. 12. se u něj zastavil v práci se žádostí, aby mu za 10 000 Kč půjčil pistoli na dvě hodiny. Strážný J. H. to odmítl a začal vyhrožovat, že zavolá policii. Mezi muži se strhla hádka, následně se začali i fyzicky napadat. B. V. stál v tom okamžiku u otevřené zásuvky, v níž se nacházela pistole. Vzal ji, a aniž by ji natahoval, zmáčkl spoušť. Vyšla rána, která zasáhla J. H. Ten upadl na gauč. B. V. k  němu přiskočil, strážný ho však chytil za kalhoty. B. V. se lekl a vystřelil znovu. Opět J.H. zasáhl. Pak z objektu strážnice utekl..

V tomto případě se z hlediska výše zmíněných charakteristik jednalo o vraždu nepřipravenou, podle mého názoru by mohla být označena za vraždu provedenou v afektu, kdy pachatel jednal v rozrušení způsobeném hádkou a neúspěchem své snahy získat pistoli. Pachatelův plán nebyl strážného usmrtit, pouze si chtěl zbraň vypůjčit. Vražda byla spáchaná se zbraní, a to střelnou. Použití střelné zbraně je sice typické pro vraždy předem plánované (pachatel si ji obvykle sebou přinese na místo činu), v tomto případě však byla pistole nástrojem, který se nacházel na místě činu, a proto ji vrah použil. Pro označení vraždy jako nepřipravené svědčí také to, že pachatel po spáchání vraždy dostal strach a z místa utekl, aniž by se snažil svůj čin nějak zamaskovat nebo odstranit stopy či mrtvolu.

1.3.Podle soudně lékařského charakteru mechanismu usmrcení oběti rozdělujeme:

a. fyzikální způsoby usmrcení

b. chemické způsoby usmrcení (jedy)

c. biologické způsoby usmrcení (ponechání dítěte bez potravy)

d) psychické a jiné způsoby usmrcení (vyčerpání)

Pachatelé často kombinují několik způsobů usmrcení oběti.

Mezi fyzikální způsoby usmrcení řadíme zranění mechanická, usmrcení elektrickým proudem a zranění způsobená tepelnými zdroji. Za mechanická poranění, která jsou způsobilá přivodit smrt považujeme: - rány řezné - porušení povrchu těla nebo hlubších částí tělesných, které vznikne účinkem ostrého nástroje taženého za určitého tlaku po povrchu těla (dýky, břitvy, nože, nůžky, úlomky skla). Při vraždách se nejčastěji vyskytují v oblasti krku. o rány sečné - značně hluboké, pronikají až do kostí, nejpoužívanější nástroj - sekera, umístění ran - oblast hlavy (záhlaví) o rány bodné - vznikají vedením dlouhého úzkého nástroje podél jeho dlouhé osy do těla (nože, dýky, hřebíky, tyče). Pro vraždy z vilnosti a ze žárlivosti je příznačný velký počet ran na břiše a hrudníku (živé tělo a pohyby a záškuby oběti zvyšují pohlavní vzrušení pachatele). Velmi často jsou na mrtvole patrny sebeobranné známky - rány na ramenou, předloktích, v dlaňové straně prstů. o zranění tupým nástrojem - hole, důtky, kladiva, polena - podle síly úderu vzniknou poranění:

a. pohmoždění - tupý nástroj působí malou silou, nedojde k sedření kůže ani ke vzniku krevního výronu

b. oděrky - vznikají současným tahem a tlakem tupého nástroje po pokožce, mají značný význam pro kriminalistiku, při rekonstrukci trestného činu umožňují objasnit okolnosti vraždy - předchozí zápas, manipulace s mrtvolou, příčina smrti, tvar nástroje.

c. krevní podlitiny - vznik při pohmoždění hlubších vrstev kůže, objevují se zpravidla v místech, které byly postiženy násilím

d. rány - porušení celistvosti kůže, někdy lze z jejich tvaru soudit na tvar nástroje, usmrcení ranami tupým nástrojem je možné pouze v případě vražd(vyloučeny sebevraždy), typické je velké množství ran v záhlaví, poranění se vyskytují i na končetinách - rukou, které souvisí s obranou oběti (přikrývá si obličej a hlavu), někdy dochází ke kombinaci s jinými způsoby usmrcení (nejčastěji škrcení a rdoušení). - střelné rány - vznikají při vniknutí projektilu do těla

Mezi zranění způsobená tepelnými zdroji řadíme popálení a umrznutí. Vraždy popálením jsou velmi vzácné, spíše se vyskytují případy spalování mrtvol, kdy se pachatel snaží utajit spáchaný čin.

1.4.Podle způsobu utajení vražd:

- možnosti utajování jsou rozdílné a záleží na mnoha faktorech (místo, doba, vlastnosti a možnosti pachatele, prostředky). Nejčastější způsoby utajování vražd:

a. přemisťování mrtvoly, ukrytí mrtvoly, ničení těla mrtvoly - přemisťování mrtvoly z místa vraždy na méně frekventované nebo skryté místo je velmi časté. Protože přemístění celého těla je obtížné, dochází někdy k rozčleňování mrtvoly. Takovéto rozčleňování se označuje jako defenzivní a liší se od tzv. ofenzivního rozčleňování, které je součástí vražedného útoku a které provází některé sadistické vraždy a je součástí pohlavního vzrušení a ukojení pachatele. Ukrývání mrtvoly uskutečňují pachatelé na místě činu nebo na místě přemístění. Je velmi obtížné a proto pachatelé většinou volí jednodušší způsoby ukrytí - odtažení těla do křoví, houští, přikrytí větvemi, zakopání do země nebo mrtvolu hodí do vody. Výjimečně se objevují pokusy pachatele o úplné zničení těla oběti, které je velmi obtížné a téměř nikdy není zcela úspěšné. Nejčastěji jde o spálení těla (většinou mu předchází rozčlenění těla) nebo založení požáru na místě činu.

b. ztěžování zjištění identity mrtvoly, ničení stop, opatřování falešných důkazů - pachatel se snaží ztížit nebo znemožnit zjištění totožnosti oběti použitím jednoduchých způsobů - odebráním osobních dokladů a průkazů, snadno identifikovatelných předmětů, pachatelé se snaží ztížit nebo znemožnit vlastní odhalení nebo usvědčení, a proto se snaží zničit stopy vzniklé na místě činu.

c. vraždy maskované inscenacemi - pachatel zasahuje do důkazní situace vzniklé v důsledku spáchaného skutku s cílem zakrýt pravý stav a vzbudit nesprávnou představu o průběhu vyšetřovaného skutku, o osobě, která ho spáchala nebo o motivech jejího spáchání. Patří sem: - inscenace nenásilné smrti (smrt nastala nemocí nebo stářím)

- inscenace sebevraždy (sebevražda a vražda mají navenek mnoho stejných objektivních znaků, čehož se pachatelé snaží využít a postupují tak, aby mechanismus usmrcení předstírané sebevraždy byl stejný nebo podobný jako u spáchané vraždy)

- předstírání, že vraždu spáchala jiná osoba (pachatel inscenuje nepravý motiv činu, aby odvrátil pozornost od sebe, nejčastěji předstírá sexuální nebo loupežný motiv)


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 19.3.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 14.3.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Iva Albertová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy