K otázce trestnosti pěstování konopí

V době nedávno minulé (únor 2007) byl MF Dnes a časopisem Týden zveřejněn názor, že pěstování marihuany (resp. konopí) není trestné, což měl v červnu 2006 deklarovat Nejvyšší soud.1 Na stejné rozhodnutí Nejvyššího soudu následně reagoval i internetový server Novinky.cz, kde k uvedené problematice byla založena internetová diskuse, kde se objevovaly názory čtenářů, kteří nadšeně vítali rozhodnutí soudu se slovy typu, že konečně bylo vydáno nějaké rozumné rozhodnutí, a není tedy nutné již konopí schovávat v kukuřici a lze jej bezpečně pěstovat na poli před domem.

Téměř okamžitě na zveřejnění článku na internetu reagovala Policie České republiky, kdy upozorňovala, že pěstování konopí je nadále trestným činem. I v tomto případě byla založena internetová diskuse, kde se čtenáři dohadovali, zda tedy pěstování marihuany trestné je či nikoliv. Vzhledem ke skutečnosti, že v obou diskusních fórech bylo na více jak 5.000 příspěvků a nikdo zde nedokázal dát jednoznačnou a na právu založenou odpověď, dospěl jsem k názoru, že by bylo více než vhodné, aby otázka pěstování konopí byla zodpovězena takovým způsobem, který by nevzbuzoval pochybnosti, zda pěstování této rostliny trestné je či není. S ohledem na fakt, že diskuse ohledně výše uvedeného byla vedena hlavně na internetu, rozhodl jsem se zveřejnit následující pojednání prostřednictvím tohoto média, jelikož zveřejnění článku v odborném časopise by se minulo očekávaným účinkem, tj. působit preventivně na veřejnost.

Pro správné pochopení naznačeného problému je nejprve třeba rozlišit pojmy konopí (cannabis indica a cannabis sativa) a marihuana. Konopí je jednoletá dvoudommá bylina pocházející z Indie. V řadě zemí roste divoce, ale doklady o jeho pěstování pocházejí již z doby 3000 let př. Kr. Konopné vlákno se používalo k výrobě provazů, lan, vozových a lodních plachet. Stejně staré jako materiální používání konopí je i jeho uplatnění v náboženských rituálech a v medicíně starých civilizací. Marihuana je směs sušených listů a samičích květů. Na trhu se objevuje jako zelené suché listí nebo jako ručně balené cigarety, v nichž je někdy smíšena s tabákem. Marihuana domácí produkce se podle oblasti svého původu pohybuje v mezích 2-8% obsahu aktivních látek (tetrahydrocanabinol – THC), zahraniční pak někde v rozmezí 6-14% (speciálně upravená pak až 18% a ve výjimečných případech i více).2 Množství THC záleží i na podmínkách, při kterých je rostlina pěstována, tj. na době osvitu, teplotě, vlhkosti, hnojení atd. V poslední době se v ČR rozmáhá pěstování konopí zcela profesionálním způsobem, kdy technické vybavení „pěstíren“ je na velmi vysoké úrovni, rostliny jsou pravidelně hnojeny a jsou pěstovány ve velkém množství. Obsah THC se u takto pěstovaných rostlin pohybuje okolo 15%, přičemž většina této produkce posléze „putuje“ za hranice.

Autoři článku MF Dnes vycházeli z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, ze dne 21.6.2006, sp. zn. 3 Tdo 687/2006, který judikoval, že samotné pěstování rostliny konopí, kterou zvláštní zákon považuje za omamnou látku ve smyslu § 195 odst. 1 tr. zákona, nelze zároveň ztotožňovat s pojmem „výroba“ omamné a psychotropní látky podle § 187 odst. 1 tr. zákona.3 Zároveň však citované rozhodnutí uvádí, že o výrobu (resp. některou její fázi) by mohlo jít jedině v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana), anebo k získání psychotropní látky THC. Případy, kdy pěstování směřovalo k uskutečnění výroby, avšak z určitých důvodů k ní nedošlo, lze posoudit jako pokus (§ 8 odst. 1 tr. zákona)4, eventuelně přípravu (§ 7 odst. 1 tr. zákona)5 trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zákona.

Jinými slovy, pěstování konopí není výrobou ve smyslu ust. § 187 tr. zákona, a tudíž nelze jednání spočívající v pěstování konopí posuzovat jako dokonaný trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 tr. zákona. Pod pojmem „neoprávněně vyrobí“ podle § 187 odst. 1 tr. zákona je třeba rozumět proces, při kterém dochází k získání některé z látek uvedených v tomto ustanovení a pro nějž je zpravidla charakteristické to, že v jeho rámci se upravují použité komponenty (např. čištěním), ale dochází též k jejich další přeměně v jiné takové látky. Podle dosavadní judikatury (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.11.2003, sp. zn. 5 Tdo 1238/2003) se za výrobu omamné nebo psychotropní látky ve smyslu § 187 odst. 1 tr. zákona považuje jakékoliv zhotovení nebo vytvoření takové látky (kromě pěstování určitých rostlin), a to bez ohledu na chemický či technologický postup a bez omezení jen na určité způsoby, jimiž je taková látka získána. Nemusí jít nutně o proces, při němž vzniká výrobek, který je kvalitativně a kvantitativně zcela odlišný od vstupních komponentů.6

Orgány činné v trestním řízení však i nadále pěstování konopí postihují, a to převážně jako přípravu k trestnému činu čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona (ve většině případu se jedná o tzv. větší rozsah). Je třeba říci, že příprava dle § 7 odst. 1 tr. zákona postihuje pouze jednání směřující k zvlášť závažnému trestnému činu,7 tj. není možná příprava k trestnému činu čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 odst. 1 tr. zákona. Orgány činné v trestním řízení tak budou muset prokázat buď účast v organizované skupině či větší rozsah. Pojem větší rozsah tr. zákon nijak nedefinuje. Obecně lze říci, že větší rozsah ve  smyslu uvedeného ustanovení vyjadřuje kvantitativní kvalitativní stránku prodeje a přechovávání takových látek ve svém celku a míru ohrožení života a zdraví jejich uživatelů. Z hlediska naplnění této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby je proto nepochybně zásadní množství a druh účinných látek a četnost osob, jejichž potřebu mohou potenciálně uspokojit. Musí jít o množství, které značně přesahuje jednotlivou denní dávku a zároveň je tak velké, že je potenciálně způsobilé ohrozit na zdraví nebo přímo na životě větší počet osob.8 Nejvyšší státní zástupce vydal k této problematice pokyn obecné povahy č. 6/2000 Sbírky pokynů obecné povahy NSZ (1 Spr 198/2000) ze dne 27.4.2000, jímž se upravují podrobnosti pro postupu státních zastupitelství při postihu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zákona, který také obsahuje tabulku orientačních hodnot odpovídajících znění ust. § 187 odst. 1, 2 tr. zákona nejčastěji se vyskytujících omamných a psychotropních látek. Hodnota množství než malé u THC byla stanovena 0,3 g (asi deset dávek), větší rozsah 7,5 g (asi 250 dávek). Tato množství jsou jen orientační, a proto nejsou pro soudy závazná. Přesto však velmi ovlivňují praxi, neboť orgány činné v přípravném řízení trestním z nich zpravidla vycházejí.9 Pokud by však pěstováním konopí nebyl naplněn znak většího rozsahu, je možné toto jednání právně kvalifikovat dle ust. § 187a odst. 1 tr. zákona (a to z důvodu, že rostlina konopí je již sama o sobě omamnou látkou), kde je oproti § 187 odst. 2 tr. zákona nižší trestní sazba.10 Vzhledem k výši trestní sazby státní zástupci takovéto případy řeší pomocí odklonů (viz. ust. § 307 a § 309 tr. řádu).

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že názor prezentovaný v médiích ohledně beztrestnosti pěstování konopí je mylný. Pěstování konopí (za účelem dalšího zpracování a abúzu) je i nadále trestné. Výjimkou potvrzující pravidlo je pěstování konopí k lékařským účelům, kdy již Nejvyšší soud České republiky judikoval, že v takovémto případě není naplněn materiální znak trestného činu.11 Od 1.1.2010 nabude účinnosti zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který nově rozlišuje tzv. měkké a tvrdé drogy. Neoprávněné přechovávání omamné látky konopí či psychotropní látky obsahující THC pro vlastní potřebu v množství větším než malém bude postižitelné trestem odnětí svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Za neoprávněné pěstování rostliny konopí pro vlastní potřebu v množstvím větším než malém bude možné uložit trest odnětí svobody až na šest měsíců, peněžitý trest nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Oproti stávajícímu tr. zákonu tak došlo ke snížení trestních sazeb odnětí svobody, což bylo vysvětlováno nižší společenskou nebezpečností tzv. měkkých drog, do kterých konopí, resp. marihuana patří.

1http://zpravy.idnes.cz/mf-dnes-pestovat-marihuanu-je-legalni-rekl-soud-frr-/krimi.asp?c=A070220_204650_krimi_mad

2 Sotolář, A. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a  formy jejího řešení. 1. vydání. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti České republiky, 2002, str. 538-539

3 Ust. § 187 odst. 1 tr. zákona stanoví, že „kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Kvalifikovaná skutková podstata § 187 tr. zákona uvádí, že „odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.“

4 Jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k  dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.

5 Jednání pro společnost nebezpečné, které záleží v organizování zvlášť závažného (§ 41 odst. 2) trestného činu, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve  spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému trestnému činu anebo v jiném úmyslném vytváření podmínek pro jeho spáchání, je přípravou k trestnému činu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání trestného činu.

6 usnesení Nejvyššího soudu České republiky, ze dne 21.6.2006, sp. zn. 3 Tdo 687/2006

7 za zvlášť závažné trestné čin tr. zákon v ust. § 41 odst. 2 stanoví trestné činy uvedené v § 62 a ty úmyslné trestné činy, na něž tr. zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

8 viz. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 7.11.2001, sp. zn. 7To 380/2001

9 Šámal, P. In Šámal, P., Půry, F., Rizman, S. Trestní zákon-komentář. 5. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 1073. 

10 Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na  dvě léta nebo peněžitým trestem.

11
viz. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.1.2008, sp. zn. 3 Tdo 52/2008

Mgr. Lukáš Vodička


Název rubriky - Trestní pr. - vybraná témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 17.10.2009 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 17.10.2009.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy