Probace a její prvky v českém trestním systému

Slovo “probace” je latinského původu, znamená zkoušet, svěřovat nebo osvědčovat. “Význam probace spočívá v diferencovanějším přístupu k zacházení s pachateli různých trestných činů, ve využívání jiných, účinnějších prostředků k reakci na méně závažnou kriminalitu než je trest odnětí svobody, a ve vytvoření lepších podmínek a možností k postihu závažnějších trestných činů.1 Pachatel je ušetřen škodlivých důsledků výkonu trestu odnětí svobody a není vystaven negativním zkušenostem z pobytu ve vězení, které by ho mohly učinit zahořklým, nepřátelským vůči společnosti, neschopným znovu začít život svobodného člověka v důsledku nucené izolace od normálních sociálních kontaktů. “Probací se tedy rozumí zpravidla alternativa k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, jejíž podstatou je převýchova pachatele trestného činu.2

1. Pojem a význam probace

Posláním probační služby je kvalifikované zajišťování výkonu tzv. alternativních trestů s individuálním přístupem k jednotlivým obviněným - za odborné asistence je směřuje k budoucímu řádnému životu. Nejčastěji je institut probace spojován s podmíněným odsouzením a velmi často dochází ke zkratkovému zjednodušení, že probace je vlastně podmíněné odsouzení s dohledem.3 Jedná se samozřejmě o velmi zjednodušený názor. Probačním dohledem rozumíme cíleně směřovanou činnost probačního pracovníka na odsouzeného, vedoucí k jeho převýchově. “Probace je tedy charakterizována tím, že soud pokládá vinu odsouzeného za zjištěnou a prokázanou a proto vždy výroku o probaci předchází výrok o vině učiněný v rozsudku.4


Obecně můžeme za činnost probační služby považovat:5

  • výkon dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy byl uložen, a ve sledování chování obviněného v průběhu zkušební doby

  • vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, zejména projednání a uzavření dohody o náhradě škody, nebo případně další alternativní postupy či alternativní tresty

  • výkon dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bylo rozhodnuto o  nahrazení vazby probačním dohledem, nebo ve sledování chování v  průběhu zkušební doby v případech, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody

  • obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálním zázemí

2. Vývoj probace

První zmínky o vzniku institutu probace se objevují v polovině 19. století ve Spojených státech amerických, konkrétně ve státě Massachusetts, kde byla roku 1878 uzákoněna. V Evropě se vyvinula z podmíněného odsouzení jako takového, kde se začaly objevovat probační prvky. “Podmíněné odsouzení bylo poprvé v Evropě uzákoněno koncem 19. století v Belgii a Francii. V těchto státech šlo o podmíněné odložení výkonu trestu vězení. Hlavní rozdíl mezi anglo-americkou probací a tímto typem podmíněného odsouzení byl v tom, že při probaci byl podmíněný odklad trestu spojen s ochranným dozorem prováděným zvláštním orgánem, zatímco u podmíněného odsouzení tento dozor chyběl.6

Pro další vývoj podmíněného odsouzení je charakteristické úsilí o zvýšení jeho účinnosti. Připojovaly se k němu další probační prvky. Podle tohoto vývoje se rozlišují tři skupiny právních úprav podmíněného odsouzení:

  1. úpravy, v nichž má podmíněné odsouzení dosud svojí původní podobu – na  odsouzeného se působí pouze hrozbou podmíněně odloženého trestu

  2. úpravy, které spojily podmíněné odsouzení s určitým nápravným obsahem, avšak bez dozoru. Chování odsouzeného je možno usměrňovat formou rozličných povinností a omezení.

  3. úpravy, ve kterých vývoj podmíněného odsouzení vedl k vytvoření různých forem probace. Dozor může být jen fakultativním doplňkem podmíněného odsouzení nebo může být prvkem samostatné probace.7

3. Současná právní úprava

V roce 1997 vešla v platnost novela trestního zákona číslo 253/1997 Sb., účinná od 1. ledna 1998, která zavedla do našeho trestního zákona institut podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem a upuštění od potrestání s dohledem, s možností soudu stanovit podmíněně odsouzenému přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, které je povinen ve zkušební době strpět a plnit. Zároveň ustanoví nad podmíněně odsouzeném dohled, který ho vede k jeho resocializaci. Rozsah a intenzitu dohledu stanoví soud. V této době můžeme hovořit o prvních prvcích probace v našem novodobém právním systému. Chyběla však její konkrétní úprava a bylo tedy nutné přijmout zákon, který by ji upravoval. Dalším důvodem pro zákonnou úpravu byla nutnost přesně vymezit její vztahy k orgánům činným v trestním řízení, dále k orgánům sociálně-právní ochrany dětí a sociální intervence, zakotvit kvalifikační požadavky na osoby provádějící probaci.

Proto byl v roce 2000 přijat zákon číslo 257/2000 Sb. o probační a mediační službě, s účinností od 1. ledna 2001. V § 2 tohoto zákona je vymezeno, co je probací ve smyslu zákona. Jde o “Organizovaní a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů.

Dále tento zákon upravuje organizaci probační a mediační služby, její působnost, postavení úředníků a asistentů, kdo jimi může být, jejich práva a povinnosti. Probační a mediační služba působí na celém území České republiky. Její úkoly jsou plněny prostřednictvím středisek, která působí v sídlech okresních soudů. Střediska je dále možné dělit na různá oddělení, která se poté věnují specifickému okruhu obviněných.


Novela trestního řádu číslo 265/2001 Sb. zavádí do § 27b zcela nový pojem, probační úředník. Probační úředník na základě tohoto paragrafu vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným spočívající jednak v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a jednak v kontrole jeho chování a v případech, kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život, pokud bylo rozhodnuto o:

  1. propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu

  2. podmíněném zastavení trestního stíhání

  3. podmíněném upuštění od potrestání s dohledem

  4. podmíněném odsouzení včetně podmíněného odsouzení s dohledem

  5. podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu

  6. uložení trestu obecně prospěšných prací nebo trestu zákazu pobytu za  současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností


Státní zástupce nebo předseda soudního senátu mohou pověřit probačního úředníka, aby zjišťoval informace o obviněném, v jakých žije sociálních poměrech, zda-li vytváří podmínky pro rozhodnutí o narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Tyto úkony může však na základě podmínek stanovených zvláštním zákonem provádět i bez takového pověření. V řízení před soudem může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v případech, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo kdy odsouzený byl z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn, anebo při výkonu jednotlivých druhů ochranného opatření. (§ 27b odst. 2 trestního řádu - třetí věta).

Novela trestního zákona již ve svém § 26a a 26b kvalifikuje dohled, jeho účel a povinnosti pachatele, kterému byl uložen dohled. Dohledem se rozumí pravidelný osobní kontakt pachatele s probačním úředníkem, spolupráce při vytváření a realizaci probačního programu ve zkušební době a kontrola dodržování podmínek uložených pachateli soudem nebo vyplývajících ze zákona. Probační úředník sleduje a kontroluje chování pachatele, čímž snižuje pravděpodobnost, že pachatel se opět vrátí ke své trestné činnosti a tím chrání společnost. Dále poskytuje pachateli odbornou pomoc s cílem zajistit, aby vedl v budoucnu řádný život.8 Nejméně jednou za šest měsíců, nestanoví-li předseda soudního senátu jinak, musí probační úředník vyhotovit zprávu o průběhu dohledu nad pachatelem a tu předložit předsedovi soudního senátu, který dohled uložil.

Pachatel, kterému byl uložen dohled je podle § 26b povinen:

  1. spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu probační úředník stanoví na  základě jeho probačního programu

  2. dostavovat se k probačním úředníkovi ve lhůtách, které mu budou stanoveny probačním úředníkem

  3. informovat probačního úředníka o svém pobytu, zaměstnání, dodržování soudem uložených přiměřených omezení nebo povinností a jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledu určených probačním úředníkem

  4. umožnit probačnímu úředníkovi vstup do obydli ve kterém žije


Dojde-li k porušení podmínek dohledu pachatel, probační úředník bez odkladu okamžitě vyrozumí předsedu soudního senátu, který dohled uložil.

4. Působení Probační a mediační služby v roce 2001 a v 1. čtvrtletí 2002

1. ledna 2001 “odstartovala” svou činnost Probační a mediační služba. Bohužel hned od začátku se začaly objevovat metodické problémy a to především v nesjednocenosti postupů soudů při ukládání alternativních trestů. Efektivnost a úspěšná realizace uloženého trestu byla vyšší tam, kde před jeho uložením předcházela zpráva probačního úředníka než tam, kde součinnost s probačním úředníkem chyběla. Zejména ukládání podmíněného odsouzení s dohledem bylo velmi nejednotné. Jedním z důvodů bylo i to, že v právním řádu nebyl vymezen pojem “dohled” a jeho účel.

Díky této situaci byly střediskům Probační a mediační služby v roce 2001 předávány ze strany soudů trestní věci nejen, co se týká trestu obecně prospěšných prací a institutů s dohledem, ale rovněž věci spojené agendou vykonávacího řízení (prostá podmíněná odsouzení, ochranná opatření,…).

Probační úředníci tak často vykonávali činnost soudních tajemníků resp. vyšších soudních úředníků. Ve výrocích rozsudků nebyl v mnoha případech vymezen úkol spojený s probací, který má středisko Probační a mediační služby plnit.

Na takto vzniklou situaci bylo nutné co nejrychleji reagovat. Ředitelství Probační a mediační služby deklarovalo jako jednu z priorit činnosti slaďování postupů mezi středisky Probační a mediační služby, Policií České republiky, státními zástupci a soudů, zejména z hlediska účinné přípravy a rozhodování o alternativních postupech, opatřeních a trestech. Začaly se výrazně prohlubovat vztahy se soudy a státními zastupitelstvími. Byla taky zahájena spolupráce s Nejvyšším státním zastupitelstvím na společné koncepci součinnosti v přípravním řízení.

Klíčovou oblastí pro účinné působení Probační a mediační služby je přípravné řízení trestní. Velmi důležitou roli zde hraje součinnost Probační a mediační služby a státních zástupců.Byla proto vypracována koncepce spolupráce mezi pracovníky Probační a mediační služby a státními zástupci a tato byla zapracována do pokynu obecné povahy Nejvyšší státní zástupkyně, který je v platnosti od 1. ledna 2002. Na jeho základě začínají probační úředníci svou činnost již v ranných fázích trestního řízení a vytvářejí nejen podmínky pro uplatnění odklonů, ale také zpracovávají podrobné informace o sociální situaci obviněného, okolnostech, které ho přivedly do konfliktu se zákonem, jeho postoji k řešení škody a také jeho stanovisku k případnému uložení alternativního trestu. Tyto informace by měly soudům usnadnit a urychlit kvalitní rozhodování o ukládání alternativních trestů a opatření.

Celková vytíženost středisek v rámci přípravného řízení a řízení před soudem činila v roce 2001 celkem 13% při srovnání z celkovým počtem případů za evidovaných v roce 2001. Za období leden – březen 2002 činila celkem 23% při srovnání z celkovým počtem zaevidovaných případů v tomto období. Z toho je vidět patrný nárůst podílu případů, se kterými PMS pracují v rámci přípravného řízení a řízení před soudem ve srovnání s celkovým počtem případů za rok 2001. Celkový počet případů v roce 2001 činil 18.410.

V rámci vykonávacího trestního řízení činila vytíženost středisek PMS v roce 2001 celkem 87%, při srovnání s celkovým počtem evidovaných případů v roce 2001. Za období leden – březen 2002 činila 77% ve srovnání s celkovým počtem případů zaevidovaných v tomto období. V oblasti vykonávacího řízení se vytíženost středisek PMS mírně snižuje ve prospěch činnosti v rámci přípravného řízení a řízení před soudem, což je bezpochyby správné, jelikož se Probační a mediační službě daří plnit svůj koncepční záměr.

V oblasti přípravy podkladů pro možnost aplikace některého z odklonů za leden – březen 2002 eviduje PMS 1005 případů. Z tohoto celkového počtu případů evidovaných v přípravném řízení a řízení před soudem to představuje 58,3% věcí. V roce 2001 evidovala PMS celkem 1533 případů, což představovalo 63,8%. Počet uzavřených dohod v souvislostí s projednáváním případů směřujících k aplikaci odklonů v trestním řízení je 235 za období leden – březen 2002. Z celkového počtu případů to tedy činí 23,4%. V roce 2001 bylo uzavřeno 624 dohod, což činilo z celkového počtu všech případů 40,7%. Z tohoto vyplývá postupný nárůst ve srovnání s celkovými počty případů za rok 2001, jelikož statistická čísla za první tři měsíce jsou jenom přibližně o 1/3 menší než za celý rok 2001.

Počet případů, kde PMS pracovala s obviněným ve vazbě za účelem náhrady vazby dohledem za období leden – březen 2002 činí 168, což představuje 9,7% případů z celkového počtu. V roce 2001 to bylo 234 případů, což představovalo taktéž 9,7% z celkového počtu případů za celý rok 2001. V současné době dosahuje počet případů tedy přibližně 70% počtu případů za celý loňský rok.


Závěrem bych řekl, že i přes problémy a starosti vzniklé v počátcích fungování Probační a mediační služby a i přes přetrvávající administrativně správní problémy, začala PMS úspěšně pracovat a plnit své úkoly v trestním řízení.

6. Srovnání s anglickou právní úpravou

6.1. Trest vykonávaný ve společenství

V Anglii podmíněné odsouzení jako pojem neexistuje. § 6 zákona o trestním soudnictví ale hovoří o tzv. trestu vykonávaném ve společenství, který lze nazvat podmíněným odsouzením. Co to tedy trest vykonávaný ve společenství je? Jedná se o určité omezení svobody, spočívající v uložení jednoho nebo více komunitních příkazů. Příkazy, které může soud podle zákona o trestním soudnictví 1991 uložit jsou:

  • probační příkaz

  • probační příkaz plus uložení dalších povinností

  • uložení obecně prospěšné práce

  • kombinovaný příkaz

  • uložení zákazu vycházení

  • uložení dohledu

  • uložení dohledu plus uložení dalších povinností

  • uložení povinnosti navštěvovat zařízení dohledu


Trest vykonávaný ve společnosti mohou soudy uložit pouze tehdy, jsou-li přesvědčeny o dostatečné závažnosti trestného činu nebo závažnosti trestného činu v souběhu s dalším trestným činem. Při výběru konkrétního příkazu k trestu vykonávaném ve společenství musí vycházet z vhodnosti trestu pro pachatele a z míry omezení svobody vyplývající z příkazu, která musí být úměrná závažnosti spáchaného trestného činu.

Probaci, obecně prospěšné práce, kombinovaný příkaz, zákaz vycházení a nařízení dohledu s určitými dalšími povinnostmi může soud uložit pouze se souhlasem pachatele. Soud by ovšem měl usilovat o dosažení tohoto souhlasu v každém případě, je-li to pro pachatele vhodný a přiměřený trest. Pokud i přes veškerou snahu soudu pachatel odmítne udělit souhlas, může soud rozhodnout o:

  • uložení trestu vykonávaném ve společenství, se kterým je pachatel ochoten souhlasit

  • uložení takového trestu, který nevyžaduje udělení souhlasu pachatelem

  • uložení trestu odnětí svobody na základě neudělení souhlasu

6.2. Probace

Probaci v Anglii je třeba rozdělit do několika forem:

  1. běžná probace

  2. probace s požadavky na docházku do probačního střediska

  3. probace s podmínkou pobytu v probačním hostelu


Ad a)

Běžná probace se ukládá pachatelům, kteří se potýkají s osobními problémy. Tzn., v jakém žijí prostředí, jaké mají postoje k rodině, zaměstnání a okolí ve kterém žijí. Jsou to pachatelé, kteří z výše uvedených důvodů páchají méně závažnou trestnou činnost. Soud musí, pravděpodobně na základě psychologického posudku osobnosti pachatele, odhadnout do jaké míry je pachatel ochoten vyhovět podmínkám uloženým v probačním příkazu a na základě tohoto vyslovit probační příkaz. Pachatel se musí k obsahu příkazu vyjádřit. Nejčastěji se tato forma uplatňuje u pachatelů mezi 16 – 17 rokem, kteří již nejsou závislí na rodičích a mají dostatek osobní odpovědnosti.


Ad b)

Tato forma patří k nejnáročnějším programům a znamená značné omezení svobody. “Uložení tohoto příkazu by mělo přicházet v úvahu pouze u pachatelů, kteří souhlasí s dodržením podmínek a u nichž existuje důvodný předpoklad, že příkaz úspěšně vykonají a bude pro ně přínosem.”9


Ad c)

Tato forma není vhodná pro pachatele, kteří spáchali méně závažné trestné činy nebo by pro personál či obyvatele hostelu znamenali riziko způsobení vážné újmy. Přednost mají ti, pro které je toto prostředí přínosem a pachatele podporuje k tomu, aby poté vedl řádný život.

6.3. Probační příkaz

Účelem probačního příkazu je:

  • zajistit nápravu pachatele

  • ochrana veřejnosti před újmou pachatelem způsobenou

  • prevence páchání další trestné činnosti


Probační příkaz vyžaduje, aby probační úředník vykonával dohled nad pachatelem minimálně šest měsíců, maximálně však tři roky. Dále určuje, že pachatel musí být s probačním úředníkem v kontaktu takovým způsobem, jaký probační úředník určí. Pachatel je povinen hlásit každou změnu svého bydliště. Trest v něm uvedený přímo souvisí se závažností trestného činu.

K probačnímu příkazu lze připojit další povinnosti a to buď obecné a nebo ty specifikované v příloze 1A zákona o pravomocích trestních soudů z roku 1973. Soud má pravomoc uložit odsouzenému jakékoli další povinnosti, které považuje za vhodné z hlediska dosažení cíle příkazu. Samozřejmě ukládané povinnosti musí vést k ochraně veřejnosti a k prevenci další trestné činnosti.


Celostátní požadavky právní úpravy týkající se dohledu nad pachateli jsou:10

  • okamžité zahájení dohledu po vydání příkazu soudem (obvykle do pěti pracovních dnů)

  • sestavení a pravidelná revize plánu výkonu dohledu

  • konání častých schůzek s pachatelem (minimálně šestkrát během tří měsíců, kde je to možné tak dvanáctkrát)

  • řádné, v předepsané době prováděné, archivování záznamů, včetně udání důvodů jakékoliv provedené změny oproti očekávaným požadavkům kladeným v souvislosti s prováděním dohledu

  • podniknutí okamžitých a účinných opatření sledujících realizaci příkazu, včetně opatření podniknutých v případě porušení jeho podmínek a v případě, kdy se odsouzený chová nepřijatelným způsobem


Systém zavedený v Anglii je určitě propracovaný a funguje tak jak fungovat má už několik desítek let. Jedinou věc, kterou bych jejich právní úpravě vytknul, je příliš velká možnost pachatele rozhodovat o svém potrestání. Nesouhlasím s principem, aby pachatel trestného činu, tedy činu nebezpečného pro společnost, mohl vyslovovat souhlas či nesouhlas s podmínkami uložené jemu v rámci trestu. Pachatel by měl mít povinnost tyto omezení strpět a to bez výhrady. Samozřejmě, že omezení musí být přiměřená k závažnosti spáchaného činu a k osobě pachatele. Souhlasím, že by měl mít pachatel právo na přezkum jemu uložených povinností, ale jiným způsobem než tím, že vysloví souhlas nebo nesouhlas.

1 Rozum, J., Kotulan, P., Vůjtěch, J. Výzkum nově zavedených prvků probace do trestního práva ČR. 1. vydání. Praha: IKSP, 2000, 1 s.

2 Draštík, A., Hasch, K. Ještě k výkonu trestu obecně prospěšných prací. Trestní právo. ORAC, 1999, č. 5

3 Srov. Fenyk, J., Sotolář, A., Sovák, Z. Mediace jako alternativní podoba naplnění trestní spravedlnosti. Trestní právo. ORAC, 1998, č. 2

4 Hanák, V. Sazba trestu obecně prospěšných prací a jeho přeměna v trest odnětí svobody. Právní praxe, 1998, č. 4

5 Jelínek, J Poškozený v českém trestním řízení. Praha: Karolinum, 1998

6 Rozum, J., Kotulan, P., Vůjtěch, J. Výzkum nově zavedených prvků probace do trestního práva ČR. 1. vydání. Praha: IKSP, 2000, 4 s.

7 Rozum, J., Kotulan, P., Vůjtěch, J. Výzkum nově zavedených prvků probace do trestního práva ČR. 1. vydání. Praha: IKSP, 2000, 4 - 5 s.

8 Srov. Zákon č.140/1961Sb., trestní zákon ve znění novely č.256/2001 Sb. § 26a odst.1,2

9 Válková, J. Referenční příručka k zákonu o trestním soudnictví VB 1991. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1996, 35 s.

10 Válková, J. Referenční příručka k zákonu o trestním soudnictví VB 1991. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1996, 36 s.

Autorem je Mgr. Libor Finger, bývalý student FPR ZČU, dnes advokátní koncipient.


Název rubriky - Trestní pr. - vybraná témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 10.11.2003 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 10.11.2003.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy