Metodika vyšetřování vražd 6

Ve většině případů spáchaných trestných činů proces jejich poznání nebo poznání jednotlivých prvků probíhá formou vytyčení a prověrky kriminalistických verzí.

7. ZVLÁŠTNOSTI VYŠETŘOVACÍCH VERZÍ, PLÁNOVÁNÍ A ORGANIZACE VYŠETŘOVÁNÍ

7.1. VYŠETŘOVACÍ VERZE

Ve většině případů spáchaných trestných činů proces jejich poznání nebo poznání jednotlivých prvků probíhá formou vytyčení a prověrky kriminalistických verzí.

Podstatu kriminalistické verze tvoří hypotetický úsudek. Kriminalistická verze je logická konstrukce, metoda (způsob) poznání a dokazování pravdy o trestném činu. Je to shromážděnými poznatky opodstatněná vyšetřovatelova domněnka o příčinách, podstatě a formách spojení kriminalistických a právně relevantních prvků vyšetřované události.

Všechny vytyčené verze a všechny z nich vyvozené důsledky musí být prověřeny bez ohledu na to, zda potvrzují či vylučují existenci vyšetřované události, zda svědčí ve prospěch či neprospěch podezřelé osoby atd. Ne každá verze však musí být prověřována samostatně. Prověrka některé verze často ukáže její pravdivost a tím i neodůvodněnost a nepravdivost ostatních verzí.

Verze můžeme podle jejich obsahu dělit na:

7.1. VYŠETŘOVACÍ VERZE

a) obecné - pravděpodobné objasnění vyšetřované události jako celku a jejích jednotlivých podstatných prvků tvořících předmět dokazování a vyšetřování

b) dílčí - pravděpodobné objasnění jednotlivých skutkových okolností a stop

Samostatnou kategorii tvoří verze typické, které vznikají zevšeobecněním velkého počtu stejných poznatků vyskytujících se v analogických vyšetřovacích situacích při vyšetřování určitého druhu trestného činu. Jsou teoretickou možnou verzí pro konkrétní trestný čin určitého druhu. Umožňují vyšetřovateli vytyčit verze v počáteční fázi vyšetřování, i když údajů o trestném činu je málo. Tyto verze se většinou prověřují prvotními a neodkladnými úkony.

7.1.1. Verze vytyčované na základě informací o místě činu, o situaci na místě činu a ze stop na místě činu

Ve vztahu k místu činu musí vyšetřovatel zjistit:

a. proč se zde zdržovala oběť

b. proč si toto místo zvolil pachatel

Odpovědi mohou být podkladem k vytýčení různých verzí.

Ze zjištění, že oběť byla zavražděna na místě, k němuž neměla žádný vztah, lze usuzovat, že tam byla pachatelem pod nějakou záminkou vylákána. Je možné vytýčit verzi, že pachatelem je osoba, kterou oběť znala.

Z poznatku o pachatelově dobré informovanosti o místě činu lze dovozovat, že pachatel je osoba dobře znalá místních poměrů, popřípadě osoba, která si toto místo dopředu vytipovala a tudíž mohla být v blízkosti místa činu spatřena a pozorována náhodným svědkem.

Svědčí-li situace na místě činu o tom, že oběť pachateli sama otevřela dveře a dobrovolně jej vpustila dovnitř, můžeme se domnívat, že byl mezi nimi blízký vztah nebo se alespoň dobře znali.

Příklad: Verze vytyčené v případě vraždy strážného J. H. v objektu Pozemních staveb v Sokolově, zmiňovaném na straně 12 a 23. Byly stanoveny tři vyšetřovací verze na základě poznatků získaných na místě činu a ze způsobu provedení trestního činu: a) na místě činu nebyly zjištěny žádné známky násilného vniknutí do objektu ani do místnosti strážnice

b. b) na místě činu byly nalezeny dvě vystřelené nábojnice

c) z místa činu zmizela služební střelná zbraň (pistole ráže 7,65 mm), kterou byl strážný J. H. zavražděn

Vytvořené verze:

1/ pachatelem je osoba, kterou J. H. znal a kterou s ohledem na to vpustil do objektu ještě před tím, než mělo dojít ke střídání směny. Pachatel znal i poměry a zvyky strážného, věděl, že měl J. H. ve zvyku odkládat služební zbraň do zásuvky skříňového pořadače. Lze připustit i možnost, že v případě prvního výstřelu šlo o nešťastnou náhodu při neopatrné manipulaci pachatele s odloženou zbraní a druhým výstřelem pak pachatel buďto mohl usilovat o zakrytí této nešťastné náhody, či se mohlo jednat o výstřel, který měl postřeleného J. H. definitivně umlčet.

2/ pachatelem je osoba, která nepatřila k okruhu známých J.H., ale do okruhu spoluzaměstnanců. Využila doby před střídáním směn, kdy J. H. odemkl hlavní vchod do budovy, pod smyšlenou záminkou vešla do strážnice a zde se zmocnila služební zbraně, kterou potřebovala pro páchání další trestné činnosti, a z obavy před prozrazením likvidovala dvěma ranami přítomného svědka.

3/ pachatelem je náhodná osoba, která nepatří do okruhu spolupracovníků ani známých J. H. a která se v úmyslu opatřit si střelnou zbraň pod smyšlenou záminkou dostala do objektu a zde pak nalezenou pistolí J. H. zlikvidovala. Odcizenou pistoli si pak odnesla s sebou pro páchání další trestné činnosti.

Jako správná se po prověření jednotlivých verzí ukázala verze č.3. Pachatelem sice nebyla osoba náhodná, J.H. pachatele zběžně znal, přišel za ním však s úmyslem opatřit si zbraň pro páchání další trestné činnosti. Tato zbraň pak byla u pachatele zajištěna.

2. Verze vytyčované na základě způsobu spáchání a utajování vražd

Způsob spáchání vražd většinou umožní vytyčovat verze o motivu jednání pachatele a po zjištění motivu i verze o jeho osobě. Např. vražda se znaky sexuální deviace v jednání pachatele je páchána způsobem, který se výrazně projevuje ve stopách na místě činu a na těle oběti.

Jako základ kriminalistických verzí se používají i informace o druhu použité zbraně nebo jiného nástroje. Pokud pachatel použil jako zbraň předměty z místa činu, je možno předpokládat, že jde o vraždu nepřipravenou a že úmysl zabít pojal pachatel až na místě činu. Přinesená zbraň naopak svědčí pro vraždu předem plánovanou.

I poznatky o způsobu utajování vražd se používají jako základ pro vytvoření vyšetřovacích verzí. V případech, kdy pachatel neprojevil snahu nebo projevil snahu jen velmi malou o utajení vraždy a okolnosti nasvědčují tomu, že nebyl v časové tísni, lze se domnívat, že k oběti nebyl v blízkém vztahu, který by ho zahrnoval do okruhu podezřelých osob. Naopak, pokud volil složitý a časově náročný způsob utajení, lze předpokládat, že existuje blízký vztah mezi ním a obětí nebo místem činu.

3. Verze vytyčované na základě informací o osobě oběti

Informace o osobě oběti a verze vytyčované na jejich základě mají význam zvlášť u vyšetřování případů nezvěstných osob, kdy zpravidla nejsou k dispozici jiné údaje.

7.2. VYŠETŘOVACÍ EXPERIMENT

K prověřování vyšetřovacích verzí nebo jejich některých skutkových okolností je možno využít vyšetřovací experiment. Vyšetřovací experiment je samostatný vyšetřovací úkon, založený na pokusném rekonstituování prověřovaného faktu (okolnosti trestného činu ) a na pozorování jeho průběhu a výsledků v uměle vytvořených a experimentálně měněných podmínkách k objasnění objektivní možnosti jeho existence a vztahu k trestní věci.

V kriminalistické praxi se uplatňuje jako jedna ze specifických metod shromažďování a hodnocení důkazů v trestním řízení. Může se uskutečnit i bez aktivních účastníků prověřované události. Výsledky však v tomto případě nemají důkazní hodnotu (jde pouze o taktický prostředek).

Typy vyšetřovacího experimentu:

1) senzorický experiment - jeho cílem je zjišťování skutečností, které jsou vnímatelné lidskými smysly. Převládají akustické a vizuální experimenty ke zjištění možnosti nějaký jev pozorovat nebo jej slyšet

2) problémový (situační) experiment zjišťující:

a. možnost provedení nějakého činu

b. existenci nějakého jevu (skutečnosti)

c. mechanismus vyšetřované události, jejich jednotlivých etap, detailů a mechanismus vytvoření stop

Provedení každého experimentu je potřeba zdokumentovat. Nejčastějším způsobem bývá Protokol o vyšetřovacím pokusu, v němž se zachycují podmínky, za nichž byl experiment prováděn, jeho průběh, osoby, které se ho zúčastnily, doba a místo provedení, účel a cíl pokusu, jeho výsledky. Přílohou protokolu je fotodokumentace průběhu vyšetřovacího experimentu, situační plánek.

Příklad: Dne 14. 1. 1995 oznámila na policii obyvatelka domu, že z  bytu rodiny M. T. se šíří sladký zápach. Na místo vyjela hlídka a objevila v  bytě tři mrtvoly. Byl přivolán pohotovostní lékař a výjezdová skupina. Protože všichni tři členové rodiny byli zastřeleni, byl na základě dalších zjištěných poznatků a stanovených verzí proveden vyšetřovací experiment s cílem zjistit, jak se šíří zvuk z bytu rodiny T. v 1. podlaží panelového domu.

Nájemníci bytů byli vyzváni, aby se zdržovali v místnosti, kde byli 11. 1. 1995 kolem 9. hodiny. Samotný experiment byl v bytě zavražděných proveden třemi výstřely z pistole ČZ, vzor 83, ráže 7,65 mm, každým z jiného místa a jiným směrem. Výstřely následovaly po sobě ve dvouminutových intervalech ( 9.05,9.07, 9.09 ).

Výsledky experimentu: - byt ve stejném podlaží - přítomné osoby zaregistrovaly ze tří výstřelů první a třetí, první připomínal náraz koštěte při zametání o schody či stěnu chodby. Druhý výstřel bylo slyšet zřetelněji - jako skutečná rána po výstřelu. Oba výstřely zněly tlumeně.

- byt ve stejném podlaží - první výstřel tlumený, druhý nejhlasitější, třetí tlumený. V kritické době zde žádné jiné podobné zvuky slyšet nebyly.

- byt ve druhém podlaží - první výstřel nebyl zaznamenán, druhý označen jako nějaká rána, třetí označen jako druhý

- mezipodlaží mezi 3. a 4. patrem - po prvním výstřelu se okamžitě otevřely dveře ve 4. patře, odkud vyšla uživatelka bytu a ptala se přítomného policisty, co se děje, že slyšela zvuk jako výstřel. V kritické době , tj. 11. 1. 1995 kolem 9. hod. žádný takový zvuk nezaznamenala. Při experimentu byly zaznamenány i další dva výstřely.

Provedený experiment patří do skupiny senzorických pokusů.

7.3. PLÁNOVÁNÍ A ORGANIZOVÁNÍ PŘI VYŠETŘOVÁNÍ VRAŽD

Plánování vyšetřování je složitý myšlenkový proces určení způsobů, metod a prostředků řešení vzniklých problémových situací při vyšetřování trestných činů. Výsledkem je plán vyšetřování jako model budoucí činnosti účastníků vyšetřování.

Organizace vyšetřování spočívá v zajišťování podmínek a prostředků realizace plánovaných vyšetřovacích a jiných úkonů a opatření.

Vyšetřování vražd je velice složitý proces a proto jsou vyšetřovány týmovým způsobem.


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 11.5.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 18.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Iva Albertová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy