Padělání a pozměňování platebních karet z trestněprávního hlediska

Platební karty jsou v dnešní době jeden z nejběžnějších způsobu platby za zboží a služby. Vždyť počet platebních karet vydaných v ČR již přesahuje 4,6 mil., a počet obchodních míst, které platební karty akceptují již přesahuje 38 tis.. Ročně je těmito kartami v ČR provedeno více než 130 mil. transakcí, přičemž objem peněžních prostředků při těchto transakcích přesahuje 295 mld. korun.1

Proto není divu, že platební karty přitahují organizovaný zločin. Především také proto, že skrze platební kartu lze nezřídka získat přístup k celému účtu postižené osoby, a způsobit ji nemalé škody, nebo nemalé zisky pro organizovaný zločin. S platebními kartami lze spojovat z právního hlediska více různých trestných činů, odvisející od způsobu spáchání trestné činnosti a použitých prostředků. V tomto článku se chci věnovat pouze padělání platebních karet jako jedné z nevýnosnějších praktik organizovaného zločinu.


V roce 1997 se celosvětově podíleli padělky karet na ztrátách bank a dalších společností vydávajících platební karty asi 6%. Jejich výskyt v jednotlivých zemích je však různých a pravděpodobně souvisí s celkovou technologickou vyspělostí organizovaného zločinu v dané zemi a intenzitou používání platebních karet v té, či oné zemi. Např. ve Velké Británii se v roce 1996 podíleli padělky karet na celkových ztrátách z podvodů 25%, zatímco v ČR jen asi 3%. Padělání karet je vysoce specializovaným mezinárodně organizovaným trestným činem, nejvíce se na něm podílejí kriminální skupiny ze zemí jihovýchodní Asie, Nigérie a západní Evropy, postupně však začínají převládat, nebo možná již převládají, alespoň dle mé zkušenosti, kriminální skupiny ze zemí bývalého SSSR.2



K nejčastějším způsobům padělaní platebních karet dochází takto:

- Complete reproduction – nelegálně vyrobený padělek včetně bezpečnostních prvků. Tato technika je technicky nejsložitější, především s ohledem na bezpečnostní prvky, které platební karty mají, většinou jde o více, či méně zdařilé padělky, které se dají u obchodních míst odhalit.

- Re-embossed – při tomto druhu padělání pachatel změní, některý z údajů na platební kartě, tak aby sám mohl s platební kartou disponovat, nejčastěji se jedná o podpis na zadní straně platební karty. Tato forma padělání je nejjednodušší, ale vyžaduje součinnost s kapesní kriminalitou, nejčastější scénář této trestné činnosti vypadá následovně. Poškozenému jsou většinou při kapesní krádeži odcizeny spolu s finanční hotovostí, platební kartou i jeho doklady. Platební karta s doklady za určitý obnos okamžitě putuje k organizovanému zločinu, který v rychlosti padělá některý doklad (cestovní pas, řidičský průkaz), a pozmění podpis na zadní straně platební karty tak, aby jej mohl uplatnit jimi určený tzv. „chodec„. Ten potom takto padělanou platební kartu s využitím padělaných dokladů uplatní u míst, které mu vyplatí finanční hotovost, bez znalostí PIN (např. směnárny), nebo ji uplatní při platbě za zboží v obchodě. Riziko pro tzv. „chodce„ je poměrně vysoké, jelikož často může dojít k jeho odhalení těmi u nichž platební kartu uplatňuje, odhalit jej může nedokonalý podpis, popř. bude možné rozpoznat zásah na platební kartě, nebo padělané doklady.3 V minulosti byli platební karty zasílány klientům poštou, sice bez kódu PIN, ale s prázdným podpisovým proužkem, který bylo snadné zneužít, v dnešní době je většina platebních karet vydávána přímo na pobočkách předmětných bank.

- Re-encode cards – tzv. skimming – nejčastěji používaná techniky, technicky ne tak nároč- ná s minimálním rizikem prozrazení. Pachatelé většinou vyberou bankomat se samoobslužnou zónou, kde na čtecí zónu, která slouží pro vstup do zóny, namontují své zařízení, které může kopírovat magnetické proužky.4 Pachatelů poté využijí jakoukoliv plastikovou kartu s magnetickým proužkem, a nahrají na ně okopírovaný záznam. PIN nutný k neoprávněným výběrům této karty z bankomatů pachatelé zjistí pomocí mikrokamery, kterou pomocí magnetu uchytí na bankomatu.5 Nutno podotknout, že byli i v ČR zaznamenány pokusy se dvěmi klávesnicemi sloužící k zadávání PIN, přičemž mezi falešnou a pravou klávesnici byla fólie, která měla umožnit zjištění PINu.


Pokud získá organizovaný zločin informace o platební kartě (míněno číslo platební karty a případně PIN – Personal Identification Number ), např. skrze program na generování čísle karet, pak mu k vyrobení padělku postačí PC s grafickým programem, bílé plasty, encoder, emboser a card printer, jak bylo spočítána karetní společností VISA, vstupní náklady do takovéhoto „podnikání„ jsou pouze 4.000 USD. 6


V ČR již existují zkušenosti s vyšetřováním a postihováním tohoto jednání, ale ne vždy orgány činné v trestním řízení dokáži tento skutek správně právně kvalifikovat. Výše popsané jednání se dá kvalifikovat a trestně stíhat jako tr. čin padělání a pozměňování peněz dle § 140 tr. zákona s odkazem na § 143 tr. zákona, neboť platební karta požívá ochrany též jako bezhotovostní platební prostředek.


Dle § 140 tr. zákona tento tr. čin spáchá:

1. kdo sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze (platební kartu), nebo kdo takové peníze (platební kartu) přechovává ( § 140 odst. 1 tr. zákona), nebo

2. kdo padělá nebo pozmění peníze (platební kartu) v úmyslu udat je jako pravé nebo platné, anebo jako peníze vyšší hodnoty (což u platebních karet nepřipadá v úvahu), nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze (platební kartu) udá jako pravé (§ 140 odst. 2 tr. zákona).


Jde o dvě samostatné skutkové podstaty, které mohou mít jisté modifikace:

Ad 1)

a, Kdo sobě, nebo jinému opatří padělanou platební kartu - jde o jakýkoliv způsob nabytí padělané, nebo pozměněné platební karty, například krádeží, podvodem, ale také koupi, výměnou nebo darem, tedy jinak než paděláním nebo pozměněním. Kdyby ji však pachatel opatřil s úmyslem udat ji jako pravou, šlo by o přípravu k tr. činu dle § 7 odst. 1 a § 140 odst. 2 tr. zákona.

b, Kdo přechovává padělanou, nebo pozměněnou platební kartu – zahrnuje dispozici s takovou platební kartou, pokud nejde o vlastní padělání či pozměnění peněz, o její opatření, nebo udání takové platební karty jako pravé, bude se jednat zejména o úschovu padělaných nebo pozměněných karet, či jejich ukrytí pro jiného, případně převoz z jednoho míst na druhé. Je nutné striktně oddělit toto jednání od jednání dle § 249b tr. zákona, tedy neoprávněného držení platební karty, jelikož v tomto případě by se jednalo vždy o nepadělanou platební kartu, tedy pravou s kterou disponuje neoprávněná osoba.


Pokud bych chtěl najít rozdíl mezi padělanou a pozměněnou platební kartou, musím vyjít z toho, že padělání platební karty je úplné vyhotovení platební karty bez oprávnění s cílem, aby vypadala jako pravá, přičemž nezáleží na způsobu padělání7 . Je to tedy jakákoliv napodobenina, která vzhledem ke své kvalitě může být, třebaže za určitých okolností zaměněna s pravou, nebo je způsobilá plnit funkci platební karty pravé. Na druhou stranu pozměnění je provedení změny na pravé platební kartě


Ad 2)

a, Kdo padělá nebo pozmění platební kartu v úmyslu udat ji jako pravou, platnou, v tomto případě je zde jednání pachatele vedeno specifickým úmyslem, který vyjadřuje cíl padělání nebo pozměňování, přičemž nezáleží na tom, zda se mu tento úmysl podaří realizovat, pokud se pachateli povede takto padělanou, nebo pozměněnou platební kartu udat jako pravou, je trestný jen pro tuto modifikaci, nikoli však už za udání takové platební karty. Jedná se tedy o faktického tvůrce padělku.

b, Padělanou, nebo pozměněnou platební kartu udá jako pravou – přičemž zde jde o činnost směřující k uplatnění takového padělku, faktické realizaci peněžní transakce. Tato realizace nemusí být provedená „tvůrcem„ padělku, ale jakoukoliv další osobou, která si je vědomá, že používá k realizaci peněžní transakce padělek. Udá-li pachatel padělanou platební kartu jako pravou ve smyslu trestného činu padělání a pozměňování, je z hlediska trestní odpovědnosti nerozhodné, za jakým účelem byli padělky zhotoveny, tedy zda byli vyhotoveny legálně, např. pro film, nebo nelegálně.


Výše uvedené protiprávní jednání je kvalifikováno v trestním zákoně trestní sazbou odnětí svobody ve výši pět až deset let, přísnější postih v podobě trestu odnětí svobody na 10 až 15 let hrozí tomu, kdo výše uvedený trestný čin spáchá jako člen organizované skupiny, nebo ve značném rozsahu.



Pokud zde hovořím o padělání a pozměňování platebních karet, nemohu se v této souvislosti také nezmínit o tr. činu výroba a držení padělatelského náčiní dle § 142 tr. zákona, výše uvedený trestný čin spáchá, kdo vyrobí sobě nebo někomu jinému opatří, nebo přechovává nástroj, nebo jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz (platebních karet). Trestný činem dle tohoto ustanovení zákona je již samotné vyrobení, přechovávání nebo opatření tohoto padělatelského nářadí, bez úmyslu toto nářadí k padělání použít. Pokud by pachatel tohoto trestného činu vyrobil, opatřil, nebo přechovával padělatelské náčiní s úmyslem později pomocí tohoto náčiní padělat platební kartu, mohlo by se jednat o přípravu dle § 7 odst. 1 tr. zákona k výše uvedenému trestnému činu dle § 140 odst. 2 tr. zákona. V případě, že by tohoto nářadí bylo užito při výrobě padělku platební karty jednalo by se o dokonaný tr. čin, či trestný čin ve stádii pokusu dle výše uvedeného trestního ustanovení.


U výše uvedeného trestného činu můžeme rozlišit dvě modofikace a to:

1. kdo vyrobí sobě nebo někomu jinému opatří, nebo přechovává nástroj, určený k padělání nebo pozměňování platebních karet

2. kdo vyrobí sobě nebo někomu jinému opatří, nebo přechovává jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz


Ad 1. Nástrojem určeným k padělání nebo pozměňování platebních karet je jakékoliv zařízení k tomu způsobilé, a to jak za tímto účelem zvláště vyrobené, nebo pouze legální zařízení, k tomuto účelu uzpůsobené, nebo i zařízení jinak používané k běžné legální činnosti. Není nutné, aby takový násroj měl všechny vlastnosti potřebné k tomu, aby se mohl vytvořit technicky dokonalý padělek. Může jít o přístroj, který k tomu pouze směřuje, popř. provádí pouze část celé padělatelské operace.


Ad 2. Jiným předmětem určeným k padělání nebo pozměňování platebních karet jakákoliv další věc určená ke splnění tohoto účelu, byť plní jen pomocnou funkci, a nejedná se o ten faktický technický prostředek, který celou operaci provede. (Čtečka u vchodu, či kamera..)


Přísněji bude potrestán ten, který spáchá výše uvedený tr. čin při výkonu svého povolání dle § 142 odst. 2 tr. zákona. V tomto případě se bude jednat o trestnou činnost u zaměstnanců společnosti zajišťující pro karetní společnosti výrobu platebních karet. Prokázaný podíl tohoto druhu trestné činnosti je však v porovnání s výše uvedenýma pouze marginální a to především opatrností ze strany karetních společností, které únik jakýchkoliv zařízení, nebo informacích o nich pečlivě hlídají.


Závěre bych chtěl dodat, že orgány činné v trestním řízení se s padělání platebních karet budou setkávat stále častěji, což je zákonité ve společnosti, kde je snaha všech zúčastněných subjektů na tom, aby jakýkoliv platební styk probíhal skrze tyto platební instrumenty. Bude to jen na karetních společnostech jak dokáži platební karty technicky proti padělání zabezpečit8 a na nás uživatelích těchto peněžních služeb jak budeme na své platební karty a operace s nimi opatrní.


1 Data byla převzata ze semináře problematika trestné činnosti na  úseku platebních karet ze dne 16.10.2002

2 Pavel Juřík: Svět platebních a identifikačních karet, Grada Publishing, Praha 2002

3 V tomto případě by se mohlo jednat o souběh tr. činu padělání a pozměňování peněz (platební karty) dle § 140 odst. 2 tr. zákona spolu s paděláním a pozměňováním veřejné listiny dle § 176 tr. zákona.

4 Většinou tyto kopírovací zařízení si zapamatují 100 až 200 karet

5 Tyto padělané platební karty jsou někdy nazývány také „klonované platební karty„, to proto, že originál platební karty má stále k dispozici její oprávněný vlastník, ale s padělanou platební kartou „klonem„ dochází k neoprávněným výběrům.

6 Data byla převzata ze semináře problematika trestné činnosti na  úseku platebních karet ze dne 16.10.2002

7 Viz. R 3/1991-I

8 viz. čipové platební karty

Roman Vicherek


Název rubriky - Trestní pr. - vybraná témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 14.9.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 14.9.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy