Metodika vyšetřování vražd 4

Proces vyšetřování vražd začíná zpravidla získáním podnětu obsahujícího určitý stupeň podezření, že byl spáchán trestný čin. Podněty k zahájení trestního stíhání pro podezření z vraždy lze rozdělit do dvou skupin:

4. ZVLÁŠTNOSTI PODNĚTů VYŠETŘOVÁNÍ

4.1. PODNĚTY K VYŠETŘOVÁNÍ

Proces vyšetřování vražd začíná zpravidla získáním podnětu obsahujícího určitý stupeň podezření, že byl spáchán trestný čin. Podněty k zahájení trestního stíhání pro podezření z vraždy lze rozdělit do dvou skupin:

a. nález mrtvoly se známkami násilné smrti

b. oznámení o pohřešování osoby

Nejčastějšími podněty jsou zpravidla:

1. oznámení občanů: - o nálezu mrtvoly s příznaky násilného usmrcení

- o výskytu části mrtvoly

- výpověď očitého svědka o spáchané vraždě

- oznámení o náhlém zmizení určité osoby

- oznámení poškozené osoby v případech pokusů vražd

2. oznámení pracovníků zdravotní služby v případech, kdy byla k ošetření přivezena osoba se zraněním, u něhož je podezření na způsobení jinou osobou

3. oznámení organizací o okolnostech nasvědčujících spáchání trestného činu (podezřelé úmrtí zaměstnance)

4. oznámení samotného pachatele

5. zjištění operativně pátracích pracovníků nebo orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s výkonem služby či při vyšetřování jiné trestné činnosti

Veškeré podněty musí být prověřeny, způsoby a metody jejich prověření závisí na tom, do jaké kategorie se řadí.

4.2. PROVĚRKA TRESTNÍCH OZNÁMENÍ

Při prověrce trestních oznámení policejní orgány zjišťují, prověřují a vyhodnocují všechny relevantní informace pro zahájení trestního stíhání či provedení jiných opatření. K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřují policejní orgány potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťují stopy trestného činu.

Mezi nejčastější úkony k prověření trestních oznámení patří požadování nezbytných vysvětlení od občanů.

Za účelem prověrky trestního oznámení mohou policejní orgány provádět šetření v místě bydliště a pracoviště, mohou rovněž získávat informace z kriminalistických evidencí.

5. TYPICKÉ VYŠETŘOVACÍ SITUACE

V závislosti na charakteru informací, obsažených v podnětu k zahájení trestního stíhání, vznikají na počátku vyšetřování určité typické vyšetřovací situace:

5.1. Je podezření z vraždy, mrtvola nebo její části jsou nalezeny

a. identita mrtvoly je známa

b. identita mrtvoly není známa

- ve většině případů je identita oběti evidentní (nalezena v bytě, má u sebe doklady, poznána svědky). Obtížné není ani ztotožnění oběti s pohřešovanou osobou.

- velmi obtížná a složitá je identifikace mrtvoly nalezené bez oděvu, ve stadiu pokročilé hniloby nebo na místě, k němuž neměla určitý vztah a které ani není místem spáchání trestného činu. Velký význam má v tomto případě soudně lékařská expertíza, vyhlášení pátrání atd. Vraždy, u nichž není zjištěna totožnost mrtvoly, zůstávají zpravidla neobjasněny.

Příklad: Dne 21. 3. 1996 oznámil zaměstnanec elektrárny na řece na linku 158, že v náhonu viděl plavat lidské tělo. Mrtvola byla zachycena na keři u odtoku. Po jejím vytažení na břeh bylo ohledáním zjištěno, že se jedná o ženu středně vysoké postavy, oblečenou do džínových kalhot, růžového svetru, pod nímž měla triko s krátkým rukávem. Na krku byla zjištěna řezná rána, kterou nebylo možno nijak blíže specifikovat, protože tělo bylo pokryto značným nánosem bahna. Celkový stav těla odpovídal stavu po delším pobytu ve vodě, který mohl být, vzhledem k zimnímu období, i několik měsíců. Pitva - vzhledem k pokročilé hnilobě - neurčila jednoznačně příčinu smrti. Masivní nález rozsivek v játrech však svědčil o smrti udušením při tonutí. K době smrti se znalci vyjádřili, že k  ní pravděpodobně došlo několik měsíců před nálezem.

Kriminalisté začali proto pátrat v evidencích osob pohřešovaných již od konce minulého roku. Podle popisu oblečení se předpokládalo, že se jedná o 18letou Jindru K., nezvěstnou již od 14. 11. 1995. Byla provedena identifikace podle zajištěné zubní karty a podle chorobopisu, protože nalezená žena byla v minulosti operována na tříselnou kýlu. K potvrzení totožnosti se též provedla analýza DNA: zajištěný vzorek z těla mrtvé se porovnal s krví otce a matky a prokázalo se, že jsou rodiči této mrtvé ženy. Ztotožnění bylo tady průkazné.

V tomto případě se jednalo o nález mrtvoly s neznámou totožností. Identifikace byla navíc ztížena pokročilou hnilobou. Kriminalisté využili evidencí pohřešovaných osob a na základě popisu oblečení nalezli možnou oběť. Při její identifikaci byla opět využita metoda analýzy DNA, která potvrdila identifikaci provedenou na základě porovnání zubů se zubní kartou a chorobopisem pohřešované.

5. 2. Je podezření z vraždy, mrtvola chybí (případ pohřešovaných nebo nezvěstných osob)

- nezvěstnost osoby nepostačuje k zahájení vyšetřování. Vyšetřování je podmíněno oznámením, že se určitá osoba pohřešuje (od příbuzných, sousedů,...) a existenci okolností ukazujících na možnost násilného usmrcení: - jsou nalezeny stopy svědčící o možnosti vraždy

- pohřešovaný měl konflikty, žil v nepřátelství s jinými osobami a vyslovoval obavy o svou bezpečnost

Příklad: Dne 7. 12. 1995 oznámili na policii rodiče 19leté Markéty K. její pohřešování od večera 6. 12. 1995. Pohřešovaná pracovala jako prodavačka a kritického dne odešla z pracoviště po 19.hodině domů. Protože se jednalo o rodinu, kde nebyl předpoklad, že by mladá žena zůstala přes noc sama mimo domov, bylo ještě týž den zahájeno pátrání. Pátrání se zprvu soustředilo na pracoviště, byli vyslýcháni kamarádi a přátelé pohřešované. Cesta, kterou nezvěstná chodila domů z práce, vedla kolem řeky Jizery. Protože veškeré šetření bylo první den neúspěšné, přistoupilo se následující den k propátrávání vodního toku. Zde také potápěči nalezli poblíž železničního mostu ženské tělo, později identifikované jako pohřešovaná Markéta K.

Jedná se o situaci, kdy bylo na základě oznámení rodičů zahájeno pátrání. Postupem času sílila alternativa, že došlo k trestnému činu. Tato možnost se také po dvoudenním pátrání potvrdila. Nezvěstná dívka byla nalezena zavražděná.

Značně se odlišují situace, kdy: 1) bylo vzneseno obvinění proti určité osobě - vyšetřovací situace se různí v závislosti na postoji obviněného k obvinění:

a. obviněný se doznává v souladu nebo v rozporu s důkazy

b) obviněný odmítá vypovídat

c) obviněný popírá spáchání vraždy

2) pachatel není znám - nejprve se provádí sběr informací ( týkají se vnějších znaků, na jejichž základě by bylo možno identifikovat pachatele - anatomické znaky, subjektivních a sociálně-psychologických znaků, psychických vlastností pachatele, vztahu k oběti a k místu činu) a jejich postupné třídění, vytipování okruhu podezřelých, určení osoby důvodně podezřelé a případně zahájení trestního stíhání proti ní.


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 2.5.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 11.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Iva Albertová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy