kap02b Výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby (pokrač.)


PÉČE O ODSOUZENÉ
Lékařská péče
Duchovenská péče, pomáhající profese

ÚLEVY VE VÝKONU TRESTU
Podmínečné propuštění
Přerušení trestu
Kázeňské hodnocení a jeho vliv na vězně

KONTAKT S RODINOU A ADVOKÁTY
Kontakt s rodinou, návštěvy
Kontakt s advokáty

SOUHRN PÍSEMNÝCH STÍŽNOSTÍ VĚZŇŮ

Péče o odsouzené

Lékařská péče

Výkon lékařské péče jako velmi závažné téma je předmětem velkého množství jak formálních, tak neformálních stížností vězňů.

V případě akutních potíží má odsouzený nárok být ošetřen v kteroukoli hodinu. Se zajištěním této služby většinou věznice problém nemají, spolupráce s místními pohotovostmi bývá naopak velmi dobrá. Odsouzenými je bohužel služba někdy zneužívána.

Ve věznicích v poslední době narůstá počet případů zneužívání léčiv podávaných v tabletách nebo obchodování s nimi. Někteří lékaři se situaci snaží řešit aplikací léků v podobě čípků či nitrožilně, popřípadě podáváním léků po jednotlivých dávkách. ČHV se setkal se stížnostmi na nepravidelné doručování léků do cel.

Pokud odsouzený požaduje lékařskou prohlídku, musí vyčkat ordinačních hodin lékaře, ke kterému je odveden dozorcem. Čekací doba na ošetření je mnohdy nepřiměřeně dlouhá.

Věznice obecně trpí nedostatkem lékařů. Lékařskou praxi ve věznicích vykonávají důchodci nebo lékaři, kteří pracují jen na částečný úvazek.

Nedořešeno je financování lékařských úkonů cizincům, kteří nejsou v ČR zdravotně pojištěni. Těm je, nemají-li peníze, poskytována jen nejzákladnější a co možná nejlevnější péče hrazená z prostředků věznice.

Pracovníci ČHV měli možnost navštívit i vězeňskou nemocnici v Brně-Bohunicích. Tato dva roky stará nemocnice se jeví jako jedno z nejkvalitnějších zařízení nejen českého vězeňství, ale českého zdravotnictví vůbec. Kromě intermediálního oddělení, oddělení psychiatrie a dalších, je nemocnice vybavena rehabilitačním oddělením pro cca 38 odsouzených/obviněných. Rehabilitační oddělení využívají i příslušníci VS.

Duchovenská péče, pomáhající profese

Se změnou režimu v ČR a následným uvolněním náboženské svobody byl umožněn volný přístup církví do věznic. Duchovenské služby poskytují vězňům většinou zástupci katolické církve, představitelé ostatních církví docházejí do věznic externě. Nejčastějšími návštěvníky věznic jsou zástupci Svědků Jehovových. Zástupci dalších církví, jako např. Československé církve husitské, Českobratrské církve evangelické, adventistů a dalších docházejí do věznic podle zájmu odsouzených.

Zájem o duchovenskou péči byl nejsilnější právě po změně politického režimu. V současnosti považují odsouzení hromadné bohoslužby spíše za příjemnou změnu a nový prvek v jinak stereotypním vězeňském životě. V dnešní době již zájem o církve lehce opadá. Možnost zpřístupnění duchovenské péče odsouzeným je však pro vesměs velmi pozitivní vliv církví na odsouzené záhodno zachovat a podporovat.

Úlevy ve výkonu trestu

Podmínečné propuštění

Rozhodování o podmínečném propuštění z výkonu trestu je ze strany soudu bohužel velmi schematické a neadekvátní. ČHV zjistil na základě rozhovorů se soudci, kteří o podmínečných propuštěních rozhodují, že posuzování žádosti o podmíněné propuštění se nezaměřuje na vývoj osobnosti pachatele. Provádí se jen povrchní posouzení jeho osobnosti; soud se téměř výlučně opírá o kvantitativní a mnohdy zavádějící údaje o předcházejících odsouzeních, o chování pachatele ve výkonu trestu (jak se odráželo v ukládání kázeňských odměn a trestů apod.). Rozhodování soudců v různých obvodech se i ve velice podobných případech často diametrálně liší. Tento stav pak vede odsouzené ke snaze dosáhnout přemístění do věznice, kde k podmínečnému propouštění dochází častěji. Pracovníci ČHV byli seznámeni dokonce s případem, kdy soudci při rozhodování nepřihlíželi ani k doporučujícímu posudku ředitele věznice.

Je nutno říci, že posudky vězňů vydávané věznicemi pro účely posouzení žádostí o podmínečné propuštění vykazují mnohdy značné obsahové nedostatky. Podle vyjádření řady vězňů spočívá problém ve skutečnosti, že osoby, které zpracovávají, resp. po vychovateli revidují posudek, často vězně vůbec neznají. Mnohdy pozitivní posudek vychovatele, který vycházel ze znalosti věci, bývá podroben změnám neodpovídajícím skutečnému vývoji osobnosti odsouzeného.

ČHV zaznamenal zcela zjevnou snahu odsouzených o přemístění do věznic, kde soudy ukládají podmínečná propuštění. Jde o důsledek nerovnoměrné soudní praxe, ale také diametrálních rozdílů mezi kázeňskými praxemi jednotlivých věznic. Sjednocení této kázeňské praxe je nutné, ovšem nikoli jen shora (GŘ VS ČR), ale také po pečlivém prokonzultování dané problematiky se zástupci vychovatelů jednotlivých věznic.

Přerušení trestu

Přerušení trestu je významným odměňovacím, popřípadě mimořádným prostředkem. Umožňuje odsouzenému řešit složité rodinné situace, a přispět tak k zachování pozitivních vazeb s rodinou. Dále přispívá k zachování kontaktu odsouzeného s vnějším světem, mírní jeho vytržení z reality. Jde také o dobrou přípravu na propuštění. Prvek důvěry ze strany věznice považuje ČHV za velmi pozitivní a výchovný.

Má se za to, že eventuální rizika tohoto institutu (např. útěk) jsou u odsouzených za méně závažnou trestnou činnost vyrovnána a překonána jeho vesměs velice pozitivním dopadem.

Kázeňské hodnocení a jeho vliv na vězně

Kázeňské hodnocení, odměňování, popřípadě trestání, je velice silným motivačním faktorem vězně pro účely posuzování podmínečného propuštění, přeřazení do jiného typu věznice nebo jiné diferenční skupiny. Je nutno konstatovat, že přístup jednotlivých věznic, ale i jednotlivých pracovníků, je diametrálně odlišný. ČHV se ztotožňuje s názorem těch odborníků, kteří upřednostňují systém pozitivní motivace odměnami a ke kázeňskému trestání přistupují výjimečně.

ČHV považuje za žádoucí znovuzavedení možnosti přijetí mimořádného balíku jako kázeňské odměny, což zrušila nová úprava zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Zákaz přijetí balíku přitom nadále zůstal druhem kázeňského trestu.

Kontakt s rodinou a advokáty

Kontakt s rodinou, návštěvy

Udržení pozitivních sociálních vazeb, kontakt s rodinou a blízkými, je velmi důležitým faktorem výkonu trestu odnětí svobody. Důvěra a podpora rodiny jsou v těžké životní situaci, jakou výkon vazby a trestu pro většinu osob je, nedocenitelné. Právě z výše uvedených důvodů jsou velmi časté žádosti odsouzených o přeřazení do věznice bližší k místu trvalého bydliště.

Formy návštěv se liší podle možností věznic a podle osobností vězňů. Nejprogresivnější formou je tzv. forma volných návštěv mimo věznici. Dále jsou organizovány návštěvy nestandardní - při respektování soukromí, a tedy absenci vizuální či sluchové kontroly. Běžné jsou návštěvy "kavárenským" způsobem. Výjimečně je užíváno pro návštěvy místností s přepážkou, popřípadě s odposlechem komunikačního telefonu.

Kontakt s advokáty

Kontakt s advokáty, který nejčastěji probíhá ve vazební věznici, je různý. Většina advokátů ustanovených ex officio své klienty ve věznicích příliš nenavštěvuje. Někteří advokáti se občas snaží porušovat zásady trestního řízení, pronášejí do věznice mobilní telefony. VS ČR usiluje o omezení možnosti advokátů navštěvovat klienty v pozdních večerních nebo nočních hodinách.

Souhrn písemných stížností vězňů

Během roku 1999 docházely Českému helsinskému výboru stížnosti obviněných a odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody z 26 vězeňských zařízení z celé republiky. Celkově ČHV obdrželo v roce 1999 přibližně 150 stížností týkajících se podmínek ve věznicích.

Následující tabulka znázorňuje počet stížností na jednotlivé aspekty výkonu trestu odnětí svobody:

oblast počet stížností
zdravotní péče 21
šikana a přístup dozorců, civilních příslušníků VS (vychovatelů, psychologů) 19
přeplněnost na celách 13
hygiena 11
porušování lidských práv ve smyslu kontroly korespondence a jejího zpožděného doručování 6
násilí mezi odsouzenými 6
strava 4

Další stížnosti směřovaly např. k omezené možnosti vzdělávání (odsouzený chtěl studovat VŠ), málo zásobené knihovně a postpenitenciární péči. V 15 případech odsouzení žádali ČHV o pomoc při přeřazení do jiné věznice a v 26 případech měli zájem o osobní návštěvu pracovníků ČHV.

Oprávněnost a pravdivost stížností byla prověřována návštěvami ve věznicích, konzultací a intervencí na GŘ VS ČR. Procesní pochybení a nedostatky byly ověřovány studiem spisových materiálů ve spolupráci s právními zástupci - obhájci obviněných a odsouzených. ČHV si je vědomo obtížnosti prokazování událostí, které jsou předmětem stížností. Snaží se tedy problémy řešit spíše neformálně, komunikací s odpovědnými pracovníky, kladením dotazů apod.

Řešení některých žádostí a stížností je velmi komplikované také vzhledem k vážným problémům ve vězeňství v ČR. Např. přeřazování odsouzených do jiných věznic při současném stavu 120-130 % přeplněnosti zařízení není důsledkem zbytečné šikany nebo neochoty ředitelů věznic vyhovět žádostem odsouzených, nýbrž opravdu velice složitou logistickou procedurou.


Název rubriky - Studie - zatim helsinsky vybor
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 13.4.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 13.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Český hesinský výbor
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy