Tisková zpráva: Vláda dne 13.9.2000 projednala *Věcný záměr zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní jednání a o soudnictví nad mládeží*.

Zahraniční právní úpravy stejně jako doporučení Rady Evropy jednoznačně upřednostňují samostatnou právní úpravu trestního soudnictví pro mladistvé, které se tak vyhne nejen riziku nesystémového přístupu právní regulace této oblasti, ale i pokušení aplikovat na mladistvé ve větším rozsahu než je to nezbytně nutné normy trestního práva pro dospělé se všemi z toho vyplývajícími nežádoucími důsledky, zejména pak zbytečné stigmatizace.

Opatření uplatňovaná u  mladistvých pachatelů by měla mít zpravidla smíšenou povahu, tzn. zahrnovat prvky výchovné, léčebně-ochranné i takové, které zabezpečující ochranu sociálního okolí prostřednictvím kontroly, dohledu a výjimečně i izolace. Takto konstruovaná opatření by působila v obecném systému trestních sankcí cizorodě a bylo by velmi obtížné je správně vykládat a aplikovat. Zvláštní systém soudnictví nad mládeží vyžaduje ovšem i specializované odborníky, kteří budou v praxi schopni zajistit jeho bezporuchové fungování. Jde především o specializované soudy pro mládež, byť vytvořené v rámci stávající obecné soustavy soudů, a specializované ostatní orgány činné v trestním řízení. Dále je to Probační a mediační služba (vládní návrh zákona o Probační a mediační službě je již projednáván v Parlamentu ČR), která by měla hrát spolu se soudy mládeže v tomto ohledu velmi důležitou roli. Nové postavení soudů pro mládež a jejich vztahy ke všem institutucím podílejícím se na soudnictví pro mládež lze komplexně upravit pouze samostatnou právní úpravou..

Předkládaný věcný záměr nového zákona o odpovědnosti za spáchané činy /provinění/ a o (trestním) soudnictví nad mládeží je koncipován tak, že vymezuje rozdíly navrhované speciální právní úpravy odpovědnosti za spáchané činy /provinění/ a o (trestním) soudnictví nad mládeží oproti obecné úpravě obsažené v trestních kodexech a v souvisejících právních předpisech.

Smyslem nové právní úpravy v samostatném kodexu je upravit komplexně hmotněprávní i procesní aspekty trestání mládeže, nově konstituovat systém specializovaných soudů mládeže a jasně vymezit ucelenou škálu možných reakcí na trestnou činnost mládeže.

Zákon bude upravovat podmínky (předpoklady), postup a rozhodování v trestních věcech mladistvých a výkon soudnictví nad mladistvými, hlediska rozhodná pro jeho uplatnění v trestních věcech mladých dospělých a postupy a opatření přijímané vůči osobám mladším než patnáct let a trestně neodpovědným mladistvým a mladým dospělým, kteří se dopustili činů jinak trestných.

Na mladé dospělé se užije ustanovení tohoto zákona o mladistvých, pokud není výslovně uvedeno jinak.

Jestliže tento zákon neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na toho, kdo nepřekročil dvacátý prvý rok věku, obecných předpisů.

Věcný záměr zákona o soudnictví nad mládeží vychází z řady obecných principů zakotvených v trestněprávních normách. Ve vztahu k obecnému trestnímu právu je však normou speciální upravující odchylně základy trestní odpovědnosti mladistvých, systém opatření jako právních následků jejich trestného jednání, výkon soudnictví nad mladistvými v trestních věcech a některé zásadní odchylky trestního řízení, dále hlediska rozhodná pro jeho uplatnění v trestních věcech mladých dospělých a postupy a opatření přijímané vůči osobám mladším 15 let a trestně neodpovědným mladistvým a mladým dospělým, kteří se dopustili činů jinak trestných.

Zákon o soudnictví nad mládeží by se měl vztahovat na tři věkové skupiny mládeže:
- na osoby mladší patnácti let,
- na mladistvé (pro účely tohoto zákona jsou to ti, kteří v době spáchání provinění dovršili patnáctý rok a nepřekročili osmnáctý rok svého věku) a 
- na mladé dospělé (pro účely tohoto zákona jsou to ti, kteří v době spáchání trestného činu dovršili osmnáctý rok a nepřekročily dvacátý prvý rok svého věku).

Dospělým se proto rozumí pro účely tohoto zákona ten, kdo není ani osobou mladší patnácti let, ani mladistvým, ani mladým dospělým.

Opatřeními podle tohoto zákona jsou ochranná a výchovná opatření, trestní opatření a opatření přijímaná v rámci alternativního řešení trestních věcí mimo standardní soudní řízení.

Alternativními způsoby řešení trestních věcí a alternativními opatřeními se rozumí řešení projednávaná jinak než ve standardním trestním řízení podle tohoto zákona a opatření v této souvislosti přijímaná.

Komplexně by měl upravit především výkon trestního soudnictví nad mladistvými a mladými dospělými.

Ve srovnání se současným právním stavem bude v souladu s právní úpravou běžnou v zemích Evropské Unie a v duchu doporučení Rady Evropy nově zákonem vymezena skupina mladých dospělých Mladí dospělí, tj. jedinci ve věku do dovršení 21 let se vyznačují řadou odlišných psychologických, sociálních i kriminologických specifik, které je jako věkovou skupinu odlišují od kategorie mladistvých i kategorie dospělých pachatelů. Jejich často navenek okázale demonstrovaná fyzická a mentální vyspělost nekoresponduje s jejich psychologickou zralostí a může vést sociální okolí ke klamné představě o jejich zcela dokončeném sociálním vývoji a tím i k požadavku reagovat nekompromisně na jejich případné kriminální selhání. Mladí dospělí jsou přitom často v tzv. sociálním vakuu, kdy již-ještě nikam nepatří: původní prostředí jim již nestačí (zpravidla rodina), vlastní si ještě nevytvořili. Tato ambivalence mezi očekáváním a nenaplněnou realitou může u některých z nich vést ke kriminálním deliktům (viz typicky např. agresivní jednání fotbalových fanoušků, experimenty a delikvence spojená s drogami, vandalství a jiné podobné kriminální projevy příznačné právě pro tuto věkovou skupinu).

Z těchto kriminologických a psychologických výzkumů mladých dospělých vychází doporučení Rady Evropy (srov.např. doporučení X. kriminologického kolokquia Rady Evropy k trestní politice uplatňované u mladých dospělých, 25-27.11.1991, PC-CC(91); srov. též zákonodárství některých evropských zemí jako je např. Švédsko, Nizozemí, aj), zařadit tuto věkovou kategorii, s výjimkami pachatelů závažných trestných činů, pod režim trestního soudnictví nad mladistvými a využít tak speciální instrumentárium tohoto trestního systému namísto tradičně represivně orientovaného systému pro dospělé v zájmu lepší sociální reintegrace této věkové skupiny do společnosti. Tímto způsobem se sleduje i snížení rizika předčasné stigmatizace a s tím souvisejícího nebezpečí další kriminalizace (která je pro společnost mnohem dražší než využití nástrojů trestního soudnictví nad mladistvými) ve všech v úvahu přicházejících případech, tedy především u méně a středně závažných trestných činů páchaných mladými dospělými. V tom spočívá hlavní důvod navrhovaného zařazení mladých dospělých pod režim tohoto zákona. Kromě toho je tento princip v souladu i s přizpůsobováním našeho právního řádu s právními úpravami zemí EU, kde se tato věková kategorie do  samostatné právní úpravy trestního soudnictví nad mládeží běžně v užším či širším rozsahu zařazuje.

V návaznosti na vymezení nové kategorie mladých dospělých budou proto speciálním způsobem upraveny principy jejich trestání a výkonu trestního soudnictví. V zásadě by přitom mělo platit, že mladí dospělí, jsou již trestně odpovědni obdobně jako dospělí, ale zákon upraví jinak některé odchylky týkající se zejména jejich trestání, použití alternativních i výchovných opatření, jakož i výkonu trestního soudnictví, kde by měla platit obdobná úprava jako u mladistvých (viz zásady pod bodem 7.). Odchylky platné pro trestání mladých dospělých by měly být používány rovněž v případech, kdy mladistvý před zahájením trestního řízení nebo během jeho trvání překročí osmnáctý rok svého věku.

V zákoně budou definovány zásady právní úpravy, které budou vycházet z principu, že všechna opatření, postupy a prostředky upravené zákonem o odpovědnosti mládeže a o soudnictví nad mládeží je třeba využívat k obnovení narušených sociálních vztahů, integraci mladistvého do širšího sociálního prostředí a k prevenci zločinnosti.

Soudci, státní zástupci, úředníci probační a mediační služby působící v trestních věcech mladistvých a mladých dospělých budou vybráni z osob, které mají dostatek životních zkušeností, a bude jim poskytnuta speciální průprava v zacházení s mládeží. Ke stejným požadavkům se bude přihlížet při ustanovování obhájců mladistvým.

Nově a komplexněji než v jiných našich právních předpisech budou v zákoně o soudnictví nad mládeží vymezeny základní zásady této právní úpravy, které budou formulovány s využitím poznatků získaných komparativní analýzou zahraničních trestněprávních předpisů a zkušeností potvrzených provedenými kriminologickými výzkumy a budou navazovat i na tradice prvního československého zákona o trestním soudnictví nad mládeží. S přihlédnutím k tomu, že ochrana společnosti před trestnou činností mládeže je nejlépe dosažitelná řádnou výchovou dětí mladších patnácti let, mladistvých a mladých dospělých, čehož lze dosáhnout především respektováním jejich potřeb a vytvářením vhodného sociálního zázemí pro jejich zdravý duševní, tělesný a sociální vývoj a společensky prospěšné uplatnění se předpokládá, že by měly představovat závazná výkladová pravidla pro všechna ustanovení zákona.

Mezi tyto zásady budou především patřit:
- nikdo nemůže být podle tohoto zákona projednáván a trestán za čin, který nebyl trestný či jinak postižitelný (u osob mladších patnácti let) v době, kdy byl spáchán, ani za čin, který nezavinil, přičemž jen zákon stanoví testněprávní i jiné sankce (u osob mladších patnácti let) a způsob jejich ukládání podle zásad žádná sankce bez zákona a žádný čin bez sankce nebo jiné společenské reakce;
-ochrana podle tohoto zákona se poskytuje všem subjektům dotčeným trestným činem, jestliže ji není možné zajistit jinak, a proto postupy a opatření obnovující narušené sociální vztahy a přispívající k předcházení trestné činnosti mají přednost před postupy a opatřeními represívně odplatné povahy;
- účelem užití tohoto zákona je především dosažení toho, aby se osoba mladší patnácti let, mladistvý i mladý dospělý zdržel dalších protispolečenských činů, odčinil nebo přispěl k odčinění vzniklé újmy a našel užitečné společenské uplatnění,
- trestní řízení musí být vedeno tak, aby každá osoba mladší patnácti let, mladistvý i mladý dospělý, mohl v daném stadiu řízení uplatnit svá práva, včetně práva na obhajobu a na spravedlivý proces, přičemž obdobné uplatnění práv musí být zajištěno i poškozenému.

Nový zákon bude dále vycházet především z toho, že mládež s ohledem na svá věková specifika vyžaduje v trestním procesu zvláštní způsob zacházení, a proto je třeba každou trestní věc mladistvého a mladého dospělého řešit individuálně se zřetelem na všechny okolnosti trestného činu, osobnost dospívajícího, ale i potřeby poškozeného a zájmy jejich blízkého sociálního okolí s cílem obnovit narušené sociální a právní vztahy, přičemž ve vhodných případech s využitím alternativních způsobů řešení trestních věcí. Při ukládání opatření podle tohoto zákona budou respektovány i kulturní a náboženské tradice mladistvých, jakož i osob mladších patnácti let.

Při projednávání konkrétních věcí je pak třeba zvažovat i skutečnost, že mládež, která se dopouští trestné činnosti, potřebuje nejen dohled a vedení k životu v souladu se zákonem, ale vzhledem ke své specifické situaci, úrovni vývoje a stupni zralosti, také poradenství a pomoc. Mezi specifická práva osob mladších patnácti let, mladistvých a mladých dospělých patří i právo na ochranu před zásahy do jejich osobní svobody a soukromí.

Nový zákon vychází také z předpokladu, že mladiství a mladí dospělí nemusí odpovídat za své protiprávní jednání stejným způsobem jako osoby starší 21 let, přičemž však musí vždy nést za své chování následky přiměřené svému věku a dosaženému stupni vývoje.

Speciální vzdělávání soudců, státních zástupců a úředníků probační a mediační služby působících v trestních věcech mladistvých a mladých dospělých bude zajišťovat Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím Institutu pro další vzdělávání soudců a státních zástupců. U obhájců se bude ke stejným požadavkům přihlížet při jejich ustanovování podle § 38 a násl. tr. řádu. Volbu obhájce mladistvým (§ 37 tr. řádu) však nelze z těchto hledisek omezovat.

Diferenciace trestní odpovědnosti je upravena podle jednotlivých věkových skupin.

Osoba, která v době spáchání činu nedovršila patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědná. Proti takové osobě, která se dopustila činu jinak trestného, lze použít opatření potřebná k jeho nápravě, výchově a ochraně, neboť i tyto činy vyžadují vhodnou reakci. Tato opatření uloží soud mládeže, nikoli však v trestním, ale v občanském soudním řízení, a to buď podle tohoto zákona nebo podle zákona o rodině v návaznosti na zákon o sociálně právní ochraně dětí.

Mladistvý je trestně odpovědný podle tohoto zákona.

Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Překročil-li mladistvý před zahájením trestního řízení nebo během jeho trvání osmnáctý rok svého věku, užijí se ustanovení tohoto zákona s některými odchylkami platnými pro trestání mladých dospělých.

Diferenciace trestní odpovědnosti by měla být upravena podle jednotlivých věkových skupin. Navrhuje se přitom, aby počátek trestní odpovědnosti zůstal spojen s dovršením patnáctého roku věku, předpokládá se však, že u mladistvých bude předmětem pozornosti jejich duševní stav i z hlediska dosažení určitého stupně rozumové a mravní vyspělosti. Věcný záměr zákona tedy nepředpokládá snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Zastánci snížení hranice trestní odpovědnosti poukazují na nárůst kriminality páchané dětmi do 15 let, její zvyšující se brutalitu a závažnost. Řešení těchto znepokojujících jevů však namísto snižování věkové hranice trestní odpovědnosti mnohem lépe zajistí celková reforma trestního soudnictví nad mládeží, která umožní použít některých specifických výchovných a ochranných opatření stanovených zákonem o trestním soudnictví nad mládeží i vůči kategorii trestně neodpovědných dětí, které se dopustily činu jinak trestného, aniž je vystaví riziku kriminální stigmatizace.

JUDr.Vladimír Voráček je vedoucí Oddělení tiskového a oddělení pro styk s veřejností ministerstva spravedlnosti.