K § 6

    Okolnost přitěžující - viz § 34 tr. zák.
    Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby je okolnost, která vyjadřuje vyšší nebezpečnost toho kterého jednání (zpravidla jde o vyšší rozsah následku nebo nebezpečnější způsob provedení činu) a je popsána v druhém nebo dalších odstavcích u té které skutkové podstaty. Hovoří se také o tzv. kvalifikační okolnosti, v prvém odstavci je pak popsána skutková podstata základní, v dalších tzv. skutková podstata kvalifikovaná, kde je uvedena některá z okolností, podmiňujících použití přísnějšího trestu.
    I u úmyslných deliktů je tak vůči pachateli vyvozovány přísnější trestní odpovědnost vyplývající z kvalifikované skutkové podstaty tehdy, jestliže ve vztahu ke kvalifikačním okolnostem je vztah zavinění z nedbalosti, např. pachatel loupeže použije pohrůžky násilím, aby se zmocnil kabelky kolemjdoucí ženy v představě, že v kabelce nalezne obvyklý obnos na nákupy. Žena však jde zaplatit splátku na dům a má v kabelce částku převyšující 500 000 Kč. I když se pachatel kabelky nezmocní, dokonal trestný čin loupeže, jímž se pokusil způsobit značnou škodu a trest mu bude ukládán ve vyšším rozpětí.

    - k písm. a): Těžím následkem je následek, který svým rozsahem nebo závažností přesahuje následek popsaný v základní skutkové podstatě. U majetkových deliktů je to zpravidla škoda přesahující škodu základní skutkové podstaty (srov. § 89 odst. 11) u trestných činů proti životu a zdraví jde těžkou újmu na zdraví nebo smrt apod. Úmyslné zavinění k těžšímu následku trestní zákon vyžaduje výjimečně. Jde především o zvláštní případ vraždy formou obecného ohrožení podle § 179 odst. 3 písm. a) , kde zákon výslovně uvádí, že smrt musí být způsobena úmyslně. V oblasti hospodářských deliktů je to pak ustanovení § 255 odst. 2 písm. b) , kdy značná škoda způsobená porušením povinnosti při správě cizího majetku musí být rovněž způsobena úmyslně, což lze dovodit srovnáním ustanovením § 255a tr. zák. o porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (blíž viz poznámky k těmto ustanovením).

    Jiná skutečnost je např. spáchání trestného činu se zbraní, např. u vydírání podle § 235 odst. 2 písm. c). Zde k trestní odpovědnosti pachatele za kvalifikované vydírání postačí, že zbraň měl druhý spolupachatel, o čemž pachatel třeba ani nevěděl, avšak vědět to měl a mohl, případně věděl, ale spoléhal bez přiměřených důvodů na to, že komplic zbraně nepoužije.