§ 090

§ 90

    (1) Jestliže k spáchání trestného činu tento zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.
    (2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná.
    (3) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost nebo postavení tam vyžadované.
    (4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a) voják v činné službě,
b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala příslušníkem ozbrojených sil,
c) příslušník vojensky organizovaného nebo jiného sboru, jehož příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením o trestných činech vojenských, je-li v činné službě,
d) voják nebo příslušník sboru uvedeného pod písmenem c) mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
e) válečný zajatec.

    (5) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených v odstavci 4. 

K § 90

    K odst. 1: Zde je definován tzv. speciální subjekt, kterým může být jen pachatel nebo spolupachatel (srov. § 9) trestného činu, tedy osoba, která aspoň zčásti naplní znaky skutkové podstaty příslušného trestného činu. Specialita subjektu je obsažena někdy přímo ve skutkové podstatě (veřejný činitel), jindy vyplývá z povahy jednání, jehož se může dopustit jen osoba určitých vlastností nebo postavení (např. poškozování věřitele se může dopustit jen dlužník. Zejména u majetkových trestných činů se v prvé polovině devadesátých let ukázalo, že pachatelé mezi sebe a trestní odpovědnost staví přehradu v podobě právnické osoby, která teprve je nositelem zvláštní vlastnosti (typicky u poškozování věřitele, kde byla dlužníkem , často u zpronevěry např. formou prodeje předmětu leasingu, kde osoba, jíž byla věc svěřena, byla právnická osoba.) Tato skutečnost vyvoalal jak teoretické diskuse, tak praktické potíže při postihu jednání za takovou právnickou osobu, které jinak naplňovalo znaky určitého trestného činu. Proto bylo ustanovení v roce 1997, zák. č. 253/1997 novelizováno a byl vložen odstavec 2, který konsturuje odpvoědnost při jednání za jiného.

    K odst. 2: Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí: " Ustanovení § 90 obsahuje výklad ke skutkovým podstatám činů, jejichž pachatel musí mít požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Navrhovaným doplněním tohoto ustanovení se sleduje odstranění pochybností o možnosti postihu osob, které jednají za právnickou osobu. Jak vyplývá z formulace navrhovaného odstavce 2, tímto doplněním se nezakládá objektivní odpovědnost za výsledek. I zde platí, že ten, kdo za právnickou osobu jedná, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu jen za podmínky, že zaviněně naplní všechny znaky trestného činu."
    Zákon hovoří o "jednání jménem právnické osoby", aniž by rozlišoval, na základě jaké právní skutečnosti má pachatel takové oprávnění. V zásadě bude třeba vycházet z obchodního zákoníku, který v případě obchodních společností upravuje okruh osob, které mohou jménem společnosti jednat. Jiná je otázka, zda ustanovení § 90 odst. 2 bude možné aplikovat i v případech, kdy osoba vystupující jménem právnické osoby podle zvláštních předpisů není oprávněna ji zavazovat. Zákon tuto situaci výslovně neupravuje (na rozdíl např. od § 14 trestního zákona SRN, který uvádí, že stejně se postupuje i v případě, je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k zastupování nebo příkazní poměr, neúčinný). Zde bude zřejmě namístě postupovat stejným způsobem, tedy nerozlišovat, zda pachatel jednající jménem právnické osoby je osobou k tomu oprávněnou nebo ne. Opačný postup by totiž znamenal bezdůvodnou liberalizaci těch, kteří navíc porušují i ustanovení obchodního zákoníku, případně stanov příslušné právnické osoby. Navíc uvedené případy, kdy s majetkem společnosti protiprávně jedná neplatně zvolené představenstvo apod. jsou v praxi zvlášť časté.

    Dolenský (Trestní odpovědnost a právnické osoby, Hospodářské noviny 26.11.1997) správně upozorňuje, že ustanovení nelze chápat tak, aby trestní odpovědnost rozšiřovalo na jednání právnických osob obecně, tzn. trestní odpovědnost nelze vztahovat na ty případy, kdy okruh pachatelů určitého trestného činu je obecný, není vymezen ani zvláštním předpisem, ani samotnou skutkovou podstatou.
    Jako příklad uvádí trestný čin porušování autorských práv, jehož se jitě dopouštějí i právnické osoby, z ničeho však nevyplývá zvláštní způsobilost nebo jiná zvláštní vlastnost pachatele.
    Některé případy budou v praxi činit obtíže. Má zvláštní způsobilost např. pachatel neoprávněného podnikání podle § 118 ? Tato zvláštní způsobilost na jedné straně může vyplývat právě z toho, že k určité činnost je zapotřebí oprávnění, na druhé straně, takovou činnost, než dosáhne intenzity potřebné k naplnění skutkové podstaty, může vykonávat kdokoli. Zdá se, že praxe bude směřovat spíše k širšímu pojetí a překročení živnostenského oprávnění právnickou osobou bude sankcionovat jak podle živnostenského zákona vůči právnické osobě, tak podle zákona trestního vůči statutárnímu orgánu (za splnění dalších předpokladů).
    V každém případě uvedená úprava znamená rozšíření okruhu trestně odpovědných osob i rozšíření okruhu trestního bezpráví, popř. zpřísnění sankcí. Nebude jistě pochybností o tom, že jako zpronevěra bude posouzeno jednání právnické osoby, která prodá jí svěřenou věc, obdobně může být stíhán statutární orgán za neoprávněné užívání cizí věci, jestliže právnická osoba způsobí škodu tím, že po zániku nájmu neoprávněně nadále užívá např. motorové vozidlo apod.
    Je však třeba upozornit, že jednání v trestněprávním slova smyslu, popsané ve skutkové podstatě, musí být jednáním i za právnickou osobu navenek, tedy právním úkonem. Jednání směřující dovnitř společnosti (usnesení představenstva, jímž se něco ukládá členu nebo předsedovi, jednání valné hromady, která vůbec není oprávněna za společnost jednat a pod.) nemůže naplnit znaky skutkové podstaty, ale podle povahy věci může být přípravou nebo účastenstvím na činu hlavního pachatele, které se v praxi projeví většinou jako uzavření nějaké smlouvy.
    V praxi je sporné, zda jednání osob jednajících za právnickou osobou před 1.1.1998 tehdy, jestliže nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení podle příslušné skutkové podstaty byla právnická osoba, je postižitelné podle příslušné skutkové podstaty. Kloním se k názoru, že by to bylo v rozporu se zákezem retroaktivity trestního zákona (srov."... postačuje, že nositelem zvláštní vlasntosti....", arg. a contrario znamená , že do 1.1.1998 to nepostačovalo) . Opačného názoru je zejména Šámal a Púry.

    K odst. 3: K odst. 3: K formám účastenství srov. § 10 a poznámky k němu. K odst. 4: K odst. 4: Voják v činné službě - viz branný zákon č. 218/1999 Sb. Vojensky organizovanými sbory jsou policie, Bezpečnostní informační služba a Vězeňská a justiční stráž.


Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 5.1.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 5.1.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy