§ 121

§ 121
Poškozování spotřebitele

    (1) Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo
 kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady,
 bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

    (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
c) byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

K § 121

    Uvedené ustanovení má dvě formy.Jedna, uvedené v tzv.prvé alinei, je klasickou zvláštní formou podvodu při prodeji zboží nebo poskytování služeb. Jde o šizení na váze, množství, jakosti, případně ceně zboží, byť cena není samostatně uvedena. Jde o ty případy, za které již Václav IV. namáčel pekaře do Vltavy. Jde o zvláštní případ podvodu, který je přísněji trestný než podvod proto, že u prodeje zboží v obchodě nebo poskytování služeb se předpokládá vyšší důvěra zákazníka v poctivost prodeje, než při sjednávání běžné smlouvy.
    Druhá forma, uvedené v druhé alinei („kdo uvede na trh...“) je zvláštní formou přípravy k poškozování spotřebitele a chrání poctivost reklamy. K tomu srov . též zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
    Jako mnoho ostatních skutkových podstat, chránících hospodářskou oblast, je i poškozování spotřebitele normou blanketní. Definice pojmů najdeme především v zákoně na ochranu spotřebitele č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.
    Jako mnoho ostatních skutkových podstat, chránících hospodářskou oblast, je i poškozování spotřebitele normou blanketní. Definice pojmů najdeme především v zákoně na ochranu spotřebitele č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.
    Spotřebitelem je proto každý, kdo nakupuje zboží pro vlastní konečnou potřebu, lhostejno zda jde o osobou fyzickou nebo právnickou. Spotřebitelem však není podnikatel, který nakupuje pro další prodej nebo pro výrobní spotřebu. To vylučuje definice spotřebitele, jak je uvedena v zákona na ochranu spotřebitele.

    Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda v současné době nejméně 5 000 Kč, která bývá zřídka způsobena jednorázově. Dříve, kdy postačilo nejméně 2000 Kč k tomu docházelo např. na svatbách, kdy byl odsouzen hostinský, který předražil svatební hostinu o 2 400 Kč tím, že připisoval na účtenku větší množství konzumace, než skutečně svatebčané vypili a spoléhal na rozjařenost hostí. K jeho smůle však byl nevěstin strýc abstinent, takže podvod postřehl. V jiném případě došlo k poškození spotřebitele při prodeji nábytku záměnou skříněk. V jiných případech, kdy se poškození skládá z drobných částek, které se sčítají, je obvykle téměř nemožné zjistit, oč byl spotřebitel poškozen.Proto je postih tohoto trestného činu výjimečný, neboť dokazování toho, o kolik skutečně větší množství spotřebitelů bývá velmi obtížné.
    Není to však zcela výjimečná. Před léty byly odsouzeny zmrzlinářky, které prodávaly na frekventované lázeňské kolonádě zmrzlinu a byl předpoklad, že šidí na jakosti i množství. Tehdy operativní orgány policie nelitovaly námahy a skryti za záclonou v protější budově evidovaly každou prodanou porci. Když se porovnaly odvedené tržby, které přesně odpovídaly množství nafasované zmrzlinové směsi s tím, co obě zmrzlinářky ve skutečnosti obdržely, činil za šest týdnů letní sezóny rozdíl několik desítek tisíc korun. Přitom na jedné porci, která tehdy stála 1,40 Kč, činil rozdíl nejvýše několik haléřů.
    Dnes, vzhledem k přetíženosti policie jinými úkoly by na tento způsob dokazování neměl nikdo čas, zbývá proto jen ochrana poskytovaná obchodní inspekcí a „tržními silami“, které mají z konkurenčních důvodů vést k poctivosti prodeje. Bohužel, obojí není příliš účinné.
    Pokud jde o ochranu proti nepoctivé reklamě, pachatelem je ten, kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady. Znamená to, že nemusí žádný takový výrobek s vadami prodat, postačí, že jej na prodej má, popř. jej na trh uvádí.
    Uváděním se rozumí nejen prosté položení na pult nebo vystavení ve výloze, ale s ohledem na zákon na ochranu spotřebitele i inzerce a reklama.
    Podstatnou vadou se pak rozumí vada takového druhu, že by spotřebitele vedla k úvaze, zda si takový výrobek nebo službu vůbec koupí, nikoli jen taková, která činí výrobek nebo službu neupotřebitelnými.
    Větším rozsahem se i zde, jako v jiných obdobných případech rozumí rozsah kolem 50 000 Kč.

    Pachatelem na rozdíl od klasického šizení, kterého se může dopustit jen ten,kdo zboží skutečně prodává a vychází do bezprostředního styku se zákazníkem, může v případě zatajení podstatných vad být každá, kdo zboží na trh uvádí, a s ohledem na § 90 odst. 2 tr.zák. např. i statutární orgán reklamní agentury, která propaguje a tedy uvádí na trh výrobek, o němž ví, že nemá požadované vlastnosti, resp. zatajuje jeho podstatné vady.
    V praxi byly podle tohoto ustanovení postiženi trhovci, kteří prodávali přes předchozí výstrahu značkové jeansy jako značkové, ačkoli šlo o napodobeninu. I záměna značky se totiž považuje za zatajení podstatnou vady, neboť některé věci kupující kupuje právě pro prestiž značky.
    V praxi se vyskytly pokusy postihnout podle tohoto ustanovení i nesvědomité cestovní kanceláře, které na obrázkových prospektech slibovaly dovolenou v pohádkové prostředí, ve skutečnosti pak ubytovaly rekreanty v bývalých oslích stájích.lemovaných několika smetišti a železniční tratí.
    Nepodařilo se však prokázat, že tuzemský prodejce zájezdů o těchto vadách věděl, údajně se spolehl na informace zahraničního smluvního partnera, jímž byl sám podveden.


Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 5.1.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 5.1.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy