K § 148

    Uvedené ustanovení (pro stručnost budeme uvádět jen název „zkrácení daně“) je zvláštním případem trestného činu podvodu, kde poškozeným jsou orgány fisku, zdravotní pojišťovny, celní orgány, správy sociálního zabezpečení, případně místní nebo jiné orgány, které vybírají poplatky.
    Pokud jde o soustavu daní, lze odkázat na zák. č. 212/1992 o soustavě daní ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že soustavu daní tvoří
a) daň z přidané hodnoty včetně daně z dovozu
b) daně spotřební, a to:
  - daň z uhlovodíkových paliv a maziv
  - daň z lihu a destilátů
  - daň z piva
  - daň z vína
  - daň z tabáku a tabákových výrobků
c) daně z příjmů fyzických a právnických osob
d) daň z nemovitostí
e) daň silniční
f) daň z dědictví a darování
g) daň z převodu nemovitostí
h) daně k ochraně životního prostředí.

    K naplnění skutkové podstaty se vyžaduje „zkrácení“, tzn. jednání směřuje k vyměření nižší daňové nebo jiné obdobné povinnosti tím, že pachatel zkreslí nebo zatají podklady, sloužící k správnému vyměření daně. Musí jít o jednání úmyslné, jednání v omylu, např. nesprávným zaúčtováním některých položek apod., které je kryto zaviněním z nedbalosti, se podle uvedeného ustanovení nepostihuje.
    Samotné neodvedení správně vyměřené daně podle uvedeného ustanovení trestné není, ledaže by šlo o nedovedení daně nebo povinné platby za zaměstnance ( viz § 147 a vysvětlivky k němu) jednání nepostihuje, třebaže jde o hraniční případy. Obvykle totiž platí zásada „neznalost zákona neomlouvá“, ale daňové předpisy bývají natolik složité, že nesprávnosti tohoto druhu se trestně nepostihují.
    Pachatelem je ten, kdo skutečně daň úmyslně nesprávně vypočetl nebo kdo podklady pro výpočet zkreslil, jde velmi často o osobou rozdílnou od plátce. Pokud se takového jednání dopustí např. účetní nebo ekonom z popudu jednatele nebo vlastníka podniku, je dána trestnost obou, jednoho pro spáchání trestného činu, druhého pro návod k trestnému činu.
    Pokud jde o „větší rozsah“, je třeba zdůraznit, že všechny platby, zkrácené týmž jednáním se sčítají. To je praktické zejména v případě celních deliktů, kde umělým snížením ceny dováženého zboží dochází nejen ke zkrácení cla, ale také daně z přidané hodnoty, kdy žádná z částek sama o sobě nemusí dosáhnout hranice 50 000 Kč, avšak v součtu tuto hranici přesáhnou a je tak založena trestní odpovědnost.
    Obdobně např. při zaměstnávání pracovníků „načerno“ nebo při umělém snižování jimi dosaženého příjmu, který se dohání nezdanitelnými položkami (např. fiktivními „cesťáky“ apod.) se sčítají všechny položky, které byly zkráceny, např. v uvedeném příkladu fiktivních „cesťáků“ se sčítá zkrácení pojistného, zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti, ale i zkrácení daně z příjmu podnikatele, protože fiktivní cestovní náhrady mu neoprávněně zvyšují náklady jako dopočitatelnou položku.