K § 181f, § 181g, § 181h

    I zde jde o ustanovení zavedená tzv. "ekologickou novelou" č. 134/2002 Sb. Jde o trestní postih jednání, jež jsou nebezpečná pro přežití ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to jednak na našem území a jednak v celosvětovém měřítku. Chráněnými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se rozumí jednak zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a planě rostoucích rostlin podle § 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jednak druhy chráněné podle § 2 zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ochráněných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně přírody a krajiny. Trestní ustanovení tak slouží jako promítnutí trestní ochrany Úmluvy CITES, vyhlášené ve Sbírce zákonů sdělením FMV č. 572/1992 Sb. Podle této úmluvy "strany učiní přiměřená opatření k tomu, aby ustanovení této Úmluvy uvedly v život a znemožnily takové obchodování s exempláři, které by ji porušovalo."
    Vzhledem k tomu,že sankce za přestupky a jiné správní delikty, se nejví jako dostačující, bylo třeba doplnit i trestněprávní koncovku, stejně jako je tomu v zemích EU i v dalších evropských zemích. Silný důraz je kladen na ochranu druhů kriticky ohrožených - § 48 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 114/1992 Sb. a § 14 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. - a exemplářů druhů přímo ohrožených vyhubením - § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 16/1997 Sb., a § 1 odst. 2 vyhlášky MŽP č. 82/1997 Sb.

    Důvodová zpráva k tomu uvádí: "Jsou zde upraveny opět skutkové podstaty trestných činů kulpózních i dolózních. Skutková podstata v odstavci 1 je dělena do tří skupin a chráněným objektem jsou zde jednak druhy přímo ohrožené vyhubením, jednak další chráněné druhy, jedná-li se o hromadný útok na ně anebo o útok opětovný.
    Velký důraz se klade, obdobně jako v předchozích skutkových podstatách, na snahu po vyvolání výchovného a preventivního účinku tím, že opětovné spáchání takového trestného činu v určitém časovém rozmezí má za následek zvýšení trestní sazby. U kulpózního trestného činu je třeba zvolit mírnější úpravu, aby nedocházelo k přílišné tvrdosti, protože se skutečně může stát, že laik nepozná, že jde o některý neobvyklejší chráněný druh, jehož existence je ohrožena. Počítat se též musí s případy, kdy někdo najde mládě či zraněného jedince a snaží se je zachránit. Neoprávněné nakládání s chráněným druhem v menším měřítku, pokud není úmyslné, by se mělo ponechat jen správnímu potrestání sankcemi správního práva a navíc možností odebrat neoprávněně držené jedince (§ 89 zákona č. 114/1992 Sb., § 27 zákona č. 16/1997 Sb.). Pokud by však toto pachatel činil opětovně, pak už bude potrestán i u kulpózního trestného činu za držení v celém rozsahu.
    Aktuální je též nebezpečí vzniku různých organizovaných skupin, jejichž exploatace jak naší přírody, tak přírody v celosvětovém měřítku (exemplářů CITES v jejich domovských zemích a následně mezinárodní obchod s nimi) je z hlediska ochrany přírody velmi nebezpečná. Konkrétně, v souladu s praxí států EU, je nutno posílit trestní sankce na poli mezinárodního obchodu s exempláři CITES, který je poměrně silně rozvinut. Jedná se o velmi lukrativní a často dobře organizovanou činnost, které často proudí obdobnými cestami jako např. pašování drog. U nás je nezbytné takto chránit řadu našich domácích druhů, např. protiprávní odchyt sokolovitých ptáků a dravců vůbec (včetně vybírání vajec a mláďat z hnízd), kteří jsou na Západě i na Blízkém východě prodáváni za astronomické ceny(často jde i současně o druhy CITES, ale ne vždy). Tento trend se s postupným ubýváním druhů a přírodních stanovišť v Evropě bude pravděpodobně do budoucna ještě zesilovat."

    Ustanovení § 181h pak má čelit nebezpečí drancování živočichů nebo rostlin pro potravinářské účely (žabí stehýnka, některé druhy hlemýžďů nebo zpěvných ptáků apod.).