§ 248

§ 248
Zpronevěra

    (1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
    (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou.
    (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

    (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

K § 248

    Přisvojením věci, stejně jako u krádeže, se rozumí trvalé odnětí věci z dispozice oprávněného vlastníka.
    Důležité také je, že musí jít o věc cizí. Taková podmínka je dána i tehdy, jestliže věc je ve společném vlastnictví více osob a jeden z nich si ji přisvojí proti vůli oprávněného vlastníka.
    Věc musí být pachateli (resp. právnické osobě, za kterou pachatel jedná) svěřena, a to tak, že je oprávněn s ní disponovat.. Svěření se v praxi děje zpravidla na základě písemné smlouvy (např. při nájmu automobilu, strojního zařízení apod.) , ale i prostým předáním věci.
    Zvláště je třeba zastavit se u peněz . U věcí druhově zaměnitelných, jako jsou právě peníze , se svěřením rozumí nikoli zaplacení zálohy nebo vklad např. do banky, ale právě jen uložení určité konkrétní částky do úschovy. Totéž, pokud jde o cenné papíry.
    Zde se v praxi (vzpomeňme v tisku dostatečně zreferované případy stíhání představitelů bank) orgány činné v trestním řízení dopouštějí chyby v tom, že nerozlišují mezi svěřením , při němž vlastnictví k penězům nebo jiným věcem nepřechází a jiným typem smlouvy (např. o běžném účtu nebo o vkladu), kdy vkladem určité peněžní částky v hotovosti přechází její vlastnictví na banku (ona dále touto hotovostí disponuje, je oprávněna půjčit dále atd.) a vkladateli vzniká pohledávka, která je splatná za podmínek stanovených smlouvou. Totéž se týká zaplacených záloh, které se stávají vlastnictvím toho, kdo zálohu přijal, s povinností vyúčtovat ji a popřípadě vrátit, jestliže plnění, na které byla záloha určena, nebylo poskytnuto.
    Tak např. došlo k nezákonnému stíhání podnikatele, který vykonával stavební činnost jako fyzická osoba a vedl jednoduché účetnictví. Přijal zakázku obecního úřadu na přestavbu školy, přičemž bylo nutné , aby do konce roku vyčerpal státní dotaci ve výši 5 mil. Kč, jinak by dotace propadla. Přijal tedy uvedené peníze, které v jednoduchém účetnictví tvořily jeho příjem, a protože byl listopad, měl plné ruce práce, aby je utratil za matriály, projekty a další přípravné práce, jinak by téměř polovinu zálohy spolkly daně. V průběhu rekonstrukce školy docházelo ke změnám projektu, památkáři nepovolili strojní bourání, muselo se bourat ručně, obecní úřad chtěl čistit cihly, stavba se protahovala prodražovala, až se obecní úřad a stavitel ve zlém rozešli. Stavitel práce vyúčtoval a ze zálohy vrátil 1,5 mil. Kč. Obecní úřad ale chtěl 3 mil. Protože stavitel nebyl ochoten bez soudního rozhodnutí zaplatit, obecní úřad si situaci zjednodušil, rozhodl se ušetřit za soudní poplatek a podal trestní oznámení pro zpronevěru, ačkoli by mohlo jít nejvýše o podvod, kdyby si stavitel při vyúčtování vykázal práce, které ve skutečnosti neprovedl. Záloha však v žádném případě není věcí svěřenou.

    U právnických osob jde tedy o věci svěřené zejména v případě úschovy nebo nájmu věci, u obchodních organizací u věcí, svěřených do komise,v jiných případech je výjimečné. Pokud jde o komisní prodej, zpronevěrou samozřejmě není prodej věci, ale přivlastnění si částky za prodej stržené.
    V případech fyzických osob jde o svěření věci zejména v případech hmotné odpovědnosti pracovníků, zacházejících s hotovostí nebo předmětů svěřených k výkonu práce, jako nástrojů , nářadí apod.
    Je třeba uvést, že škodou podle uvedeného ustanovení se rozumí celá hodnota zpronevěřené věci, a to i tehdy, jestliže pachatel dal na místo zpronevěřené věci věc jinou nebo škodu uhradil. Čin je totiž dokonán přisvojením si věci, případná náhrada škody má vliv na stupeň nebezpečnosti pro společnost.
    To je zvlášť důležité v případech tzv. "svémocných úvěrů", kdy si pachatel neoprávněně "půjčí" peníze ze svěřených prostředků a peníze včas nevrátí. Zpronevěrou je i odčerpání peněž "dopředu" na úhradu pohledávky pachatele, která není dosud splatná. Tak v praxi např. byla stíhána společnice veřejné obchodní společnosti, která ze společnosti vystoupila a odčerpávala svůj věcný vklad v penězích dříve, než o způsobu vypořádání rozhodla valná hromada, která mohla rozhodnout i o tom, že se fyzicky vrátí vložené věci. Vzhledem k tomu, že šlo o knihkupectví a vložené věci byly "ležáky", vystoupivší společnice pochopitelně o vrácení těchto věcí nestála a odčerpávala hotovost, za niž nesla hmotnou zodpovědnost.
    Vrácení peněz , zejména po odhalení pachatelova jednání, již nemá vliv a trestní odpovědnost, může být polehčující okolností v rámci hodnocení stupně nebezpečnosti pro společnost.
    Pokud jde o kvalifikační momenty, je třeba zmínit se o ustanovení § 248 odst. 3 písm. a), kdy zvýšená trestní odpovědnost i při škodě pouze nikoli nepatrné (tedy 5 000 Kč) dopadá na pachatele, kteří mají zvláště uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného. Míní se tím např. advokáti, ale v praxi přicházejí v úvahu i pracovníci hlídacích služeb atd.
    Organizovanou skupinou podle § 248 odst. 3 písm. b) se rozumí skupina více osob (nejméně tří), kteří mají rozdělené úkoly tak, že úspěšnost u zločinného podniku se zvyšuje ( v praxi např. inkasista, pokladní a účetní, kteří se dělí o výtěžek peněz, zpronevěřených inkasistou, avšak pokladní a účetní zakrývají v účetnictví stopy).


Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 12.1.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 12.1.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy