§ 250b

§ 250b
Úvěrový podvod

    (1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
    (2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel.
    (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu nikoliv malou.
    (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

    (5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

K § 250b

    Jde opět o ustanovení, včleněné novelou účinnou od 1.1.1998. To, co bylo řečeno shora o pojistném podvodu, platí i zde. Jako reakce na tzv. "tunelování" bank se zavádí zvýšená ochrana smluvního partnera v obchodních vztazích, jímž jsou banky (stejně jako shora pojišťovny), aniž by obdobná ochrana byla poskytována jiným subjektům.
    To by snad z hlediska účelu ochrany uvedených vztahů bylo možno připustit, vytýkat je však nutno to, že prvé dva odstavce, které stanoví základní formy jednání, nevyžadují k trestnosti vznik škody.
    U zneužití subvence lze připustit, že na takový účel, k němuž ji použil pachatel, by nemohla být poskytnuta (ale co když ano?), u úvěru však je bance patrně zcela lhostejné, nač byl úvěr použit, jestliže je řádně splácen a dokonce zaplacen.
    Přesto bude takovéto jednání trestné, aniž by bylo možné použít ustanovení o účinné lítosti nebo o dobrovolném upuštění od dalšího jednání apod. Opět bude nutno takové případy řešit úvahou o nedostatku nebezpečnosti činu pro společnost, což je z hlediska právní jistoty občanů stav jistě značně nežádoucí.
    Pokud jde o pachatele úvěrového podvodu - v odstavci 1 to může být jen osoba, která úvěr sjednává nebo o subvenci žádá. V odst. 2 může jít o zneužití úvěru nebo subvence či dotace právnickou osobou. Pak je pachatelem statutární orgán, tedy jednatel společnosti s ručením omezeným, prokurista nebo jiný zástupce, který ke zneužití dal pokyn nebo s ním alespoň souhlasil.

Poměr podvodu a úvěrového podvodu
    je pak nutno posuzovat tak, že porovnáme množiny znaků jednotlivých skutkových podstat tam, kde se tyto podstaty překrývají a jde tam tedy o průnik takových množin.
    Potom musíme posuzovat zvlášť úvěrový podvod podle § 250b odst. 1 tr. zák. , kde se množina znaků obecného podvodu "uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti" překrývá s množinou znaků "uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí."
    To je však jediná shoda, když k naplnění skutkové podstaty úvěrového podvodu není zapotřebí žádných dalších znaků, zatímco pro dokonání obecného podvodu je zapotřebí, aby k jednání došlo ještě i tak , že "pachatel sebe nebo jiného obohatí ke škodě cizího majetku."
    Z toho vyplývá, že tam, kde lze prokázat úmysl obohatit se ke škodě cizího majetku již při sjednávání úvěrové smlouvy či žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace na základě nepravdivých, hrubě zkreslených nebo zamlčených údajů, je třeba toto jednání posoudit podle ustanovení § 250 odst. 1 tr. zák. o podvodu, neboť ony znaky "navíc", tzn. úmysl obohatit se ke škodě cizího majetku zakládají vztah speciality.
    Proto je úvěrový podvod podle § 250b odst. 1 tr. zák. vyhrazen jen pro ty případy, kdy úmysl obohatit se ke škodě cizího majetku není dán.
    Tam, kde takový úmysl existuje, resp. je prokázán, je nutné věc kvalifikovat podle té skutkové podstaty, která zahrnuje více znaků, tedy podle § 250 tr. zák. i tehdy, jestliže podvodné jednání spočívalo v uvedení nepravdivých nebo zkreslených skutečností při sjednávání úvěrové smlouvy nebo v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace.

    Zcela samostatnou skutkovou podstatou je použití úvěru, subvence nebo dotace na jiný než určený účel bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby.
    Z logiky věci vyplývá, že k takovému jednání může dojít až poté, co byly úvěr, subvence nebo dotace poskytnuty.
    Pokud by pachatel tohoto jednání měl v úmyslu použít tyto prostředky na jiný než sjednaný účel již v době, kdy o prostředky žádal nebo sjednával úvěrovou smlouvu, naplňovalo by jeho jednání znaky skutkové podstaty podle § 250b odst. 1, neboť zatajení tohoto úmyslu by bylo bezpochyby uvedením nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů, trestný čin podle § 250b odst. 1 by tedy byl již dokonán a skutečná realizace tohoto předsevzatého úmyslu by byla z tohoto hlediska již jen dokončením trestného činu podle § 250b odst. 1. I zde ovšem za předpokladu, že by nebyl dán úmysl obohatit se ke škodě cizího majetku.
    Pokud úmysl použít tyto prostředky v rozporu se sjednaným účelem pojal později, je jeho jednání možno postihnout výlučně jen podle § 250 b odst. 2 tr. zák., neboť v takovém případě je tato skutková podstata speciální jak ve vztahu k § 250b odst. 1, tak samozřejmě i k obecnému podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák.
    Kvalifikované případy způsobení nikoli malé škody, značné škody nebo škody velkého rozsahu pak ve vztahu k základní skutkové podstatě podle § 250b odst. 1 bude možno spáchat jen z nedbalosti (§ 6 písm.a) tr. zák.), neboť pokud by v době jednání, naplňujícího tuto základní skutkovou podstatu dán úmysl způsobit škodu (která může zpravidla vzniknout jen obohacením pachatele nebo jiné osoby), šlo by o obecný podvod podle § 250 tr. zák.
    Ve vztahu k základní skutkové podstatě podle § 250b odst. 2 tr. zák. může být těžší následek zaviněn jak úmyslně, tak i z nedbalosti, neboť jde o skutkovou podstatu speciální.


Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 12.1.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 12.1.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy