K § 255a

    Ustanovení bylo zavedeno novelou č. 105/2000 Sb., která zavedla trestné činy z nedbalosti i v hospodářské oblasti. Aby se předešlo kritice z přílišného přepínání trestní represe, byla tato nedbalost omezena na nedbalost vědomou, což je úprava zcela ojedinělá. Především je nutno vytknout návětu ustanovení : "Kdo jinému z vědomé nedbalosti způsobí značnou škodu tím..." je zřejmé, že vědomá nedbalost se vztahuje ke způsobení škody. Je obtížné si představit, že by bylo možné důležitou povinnost porušit jinak, než úmyslně, neboť vím-li o povinnosti a jednám proti ní, jednám vždy úmyslně. Praxe zřejmě se zřejmě vrátí k judikatuře, vydané kdysi k ustanovení § 130 (viz níže).Uvedenému trestnému činu se také někdy říká "nevěrná správa", jak bylo obdobné ustanovení nazýváno v rakouském trestním zákoně z r. 1852. 
    Jaký ovšem bude poměr ustanovení § 255 odst. 2 písm. b) , se sazbou na šest měsíců až pět let , jestliže nastane nedbalostní následek značné škody při úmyslném porušení povinnosti a ustanovení § 255a odst. 1?
    Těžko se smířit s tím, že přísněji bude trestný následek, způsobený z nedbalosti nevědomé. Pokud diferenciace bude spočívat v tom, že bude nutné prokazovat, že při skutkové podstatě podle § 255 měl pachatel úmysl způsobit aspoň škodu nikoli malou, zatímco u skutkové podstaty § 255a neměl žádný úmysl způsobit škodu, avšak o možnosti vzniku škody značné věděl a z nepřiměřených důvodů spoléhal, že nenastane, pak zákonodárce vytvořil orgánům činným v trestním řízení skutečný oříšek. Jeho řešení musí spočívat v tom, že zavedením § 255a bylo ustanovení § 255 odst. 2 písm. b) nepřímo novelizováno a značnou škodu podle tohoto ustanovení je nutné rovněž způsobit úmyslně (§ 6 písm. a)).
    Stejně tak bude obtížné určit souběh ustanovení § 255a a § 255c tr. zák.
    Skutková podstata sama o sobě není ideou nijak novou. Jde o oprášení bývalého ustanovení § 130 o porušování povinnosti v provozu socialistické organizace z nedbalosti , které postihovalo toho, "kdo z nedbalosti porušil nebo nesplnil důležitou povinnost svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce, zejména technologickou kázeň, a způsobil tím poruchu v hospodářském provozu nebo v hospodářské činnosti státní, družstevní nebo jiné socialistické organizace nebo větší škodu na majetku, který je v socialistickém vlastnictví."
    Postih se uplatňoval v praxi převážně proti dvěma druhům pachatelů: Vedoucím pohostinství nebo samoobsluh, kterým vzniklo manko, u něhož nebylo možné prokázat, že vzniklo rozkrádáním, a dále pak u řidičů motorových vozidel, kteří při havárii způsobili škodu na svěřeném vozidle.

    Zákon, jednou schválený, žije svým vlastním životem. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu tohoto ustanovení sice říká, že nedbalostní porušování při správě cizího majetku bude přicházet v úvahu zejména při tzv. finanční, ale i jiné kriminalitě související s povinností opatrovat a spravovat cizí majetek, ale bohužel, text poslanci schválený důvodové zprávě neodpovídá a vztahuje se na kteroukoliv povinnost opatrovat cizí majetek.
    Takovou povinnost s nejobecnější platností najdeme v ustanovení § 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, které ukládá zaměstnancům řádně hospodařit s prostředky zaměstnavatele a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou nebo zničením.
    Obloukem se vracíme k tomu, že dopravní nehody, s nimiž bude spojena značná škoda na majetku zaměstnavatele, tedy především u nákladních vozidel, budou kriminalizovány a již tak dost vytížené policii přibude značné množství práce. Pokud jde o vedoucí pracovníky, zákoník práce jim ukládá v § 74 písm. g) zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku zaměstnavatele, obchodní zákoník, zejména po schválené novele, obsahuje řadu povinností obdobné povahy ve vztahu ke členům statutárních orgánů, kteří ne vždy jsou ke společnosti v pracovním poměru.
    Podnikání je činnost, která má směřovat k dosažení zisku, ale ne vždy se tento záměr zdaří. I při nejlepší péči dochází ke ztrátám - zboží je neprodejné, zkazí se, zastará, je nutné prodat je se ztrátou, investice nepřinese očekávaný zisk v důsledku změn na trhu atd. Každá ztráta , která převýší 500 000 Kč (zakládá podezření z trestného činu, který byl způsoben vadným rozhodnutím, přijatým z vědomé nedbalosti. Naprostou jistotu o tom, že se očekávaný výnos dostaví nemá a nemůže mít žádný manažer, pokud tedy o riziku věděl a ono se dostavilo, bude trestný , v případě škody velkého rozsahu (nad 5 mil. Kč) dokonce na tři roky.

    Pro právníky, zabývající se obchodním právem se už dávno stali postrachem profesionální trablmejkři, potížisté, kteří se účastní na valných hromadách s akciemi, jejichž podíl na hlasovacích právech v procentním vyjádření několik míst za desetinnou čárkou. Ti pak na valných hromadách i po nich dělají potíže s cílem vydírat představenstvo a donutit je k odkoupení jejich (nebo jiných) akcií za nepřiměřeně vysokou cenu.
    Těmto potížistům novela nahrává. Roční výkaz je výkazem zisků a ztrát a i když saldo společnosti je vysoce aktivní, obsahuje vždycky i nějakou ztrátu. Z hlediska trestního zákona je lhostejné, že ztráta je vyvážena ziskem, pokud v bilanci kterékoli akciovky bude aspoň jedna ztráta vyšší než 200 000 Kč, mají tito minoritní akcionáři otevřenou cestou k dalšímu nástroji vydírání, a to k podání trestního oznámení na představenstvo.