§ 256c

§ 256c
Předlužení

    (1) Kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], si přivodí předlužení tím, že
a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

    (2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z vědomé nedbalosti [ § 5 písm. a)], ač ví, že je předlužen, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu.
    (3) Odnětím svobody až na tři roky bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.
    (4) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

K § 256c

    Zde zákonodárci sáhli, jak je již jejich oblíbeným zvykem, po historickém vzoru, a to po ustanovení § 486 odst. 1 trestního zákona č. 117/1852 ř.z. Ke své škodě, jak si ukážeme, historickou předlohu neokopírovali dobře.
    Ustanovení § 486 tr. zák. z roku 1852 stanovilo: "Dlužník několika věřitelů, který si přivodí z nedbalosti platební neschopnost, zejména tím, že činí přílišná vydání, lehkomyslně nebo nepřiměřeně užívá úvěru nebo jej poskytuje, promarní část majetku nebo sjedná odvážný obchod, který nenáleží k řádnému vedení jeho obchodu nebo je s jeho majetkovými poměry v nápadném odporu.... bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců až do jednoho roku."
    Poškozování věřitelů z nedbalosti bylo zde samostatnou skutkovou podstatou.
    Nová úprava konstruuje smíšené zavinění, a to úmyslné a z vědomé nedbalosti.
    Na vědomou nedbalost bylo zavinění omezeno zřejmě jako důsledek kritiky ze strany odpůrců přílišného přepínání trestní represe.
    Jaký ovšem bude poměr úmyslného předlužení o poškozování věřitele podle § 256, které bude spočívat v zcizení majetku obchodem nebo operací, která nenáleží k pravidelné podnikatelské činnosti a povede k úpadku? Úpadek vždy znamená aspoň částečné zmaření uspokojení věřitelů, neboť na jejich úplné uspokojení není dost majetku.
    Půjde o jednočinný souběh? Vzhledem k totožnosti trestních sazeb § 256 odst. 1 až 3 a § 256c odst. 1 až čtyři by o jednočinný souběh jít mohlo. Teprve při způsobení škody velkého rozsahu bude patrně § 256c konzumován.
    Co ovšem v případech, kdy pachatel bude sice úmyslně poškozovat věřitele, což je jednání vzhledem k míře zavinění závažnější, avšak k úpadku dojde z pouhé vědomé nedbalosti. Je zde rovnost trestních sazeb na místě?
    To však nejsou jediné otázky, které vyvstávají. Ani výklad jednotlivých znaků skutkové podstaty nebude bez problémů.

    Za přílišná vydání bude zřejmě nutno považovat neproduktivní spotřebu, tedy u fyzické osoby osobní spotřebu, u právnických osob zřejmě tzv. daňově neuznatelné výdaje na reprezentaci apod. Ale co u předmětů, které jsou daňově uznatelné? Je Mercedes nebo BMW automobil, jehož koupě je hrubě nepřiměřená za situace, kdy se firma potácí nad propastí? Bude to posuzovat policie?
    Pokud jde o písm. b), tzn. správu majetku způsobem, který neodpovídá zákonem uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, jde o formulaci příliš širokou, která otvírá možnost přezkoumávat prakticky každý konkurs policí, bez ohledu na to, z jakého podnětu byl zahájen.
    Statutární orgány a vedoucí pracovníci mají z mandátních nebo pracovních smluv vyplývající povinnosti dbát o majetek, který spravují s náležitou a odbornou péčí. Konkurs je nepřijatelným výsledkem takové péče, proto je konkurs nutně spojen s porušením takových povinností.
    Obstojí pak vedle sebe ustanovení § 126 odst. 2 a § 255 odst. 1 písm. b? Podle mého názoru obstát nemohou.
    Protože z Listiny základních práv a svobod, zejména z čl.40 odst. 4 o tom, že nikdo nesmí být žádným způsobem zbaven práva odepřít výpověď, z § 91odst. 2 tr.ř. o tom, že nikdo nesmí být k výpovědi donucován, jakož i z judikatury ( č. 53/74 Sb. rozh. trest.) plyne, že např. i daňové přiznání příjmu, pocházejícího z trestné činnosti, je formou doznání, je logické, že podání návrhu na prohlášení konkursu, jestliže by navrhovateli hrozilo trestní stíhání, nelze vynucovat - a to žádným způsobem. Právě proto, že navrhovateli při podání návrhu na konkurs hrozí nebezpečí trestního stíhání pro tr. čin podle § 256c odst. 1 písm. b) tr. zák. ustanovení § 126 neobstojí.
    Rozpor bude muset řešit zřejmě ústavní soud, ten by však mohl zrušit ustanovení § 126 odst. 2 tr. zák., nikoli ustanovení § 256c odst. 1 písm. b), které je zřejmě nadbytečné. Proto by zákonodárce měl přijmout velmi rychle novou úpravu.

    Je chybou, že "rámec obvyklého podnikatelského rizika" byl jako okolnost vylučující protiprávnost vložen pouze do ustanovení § 256c odst. 1 písm. e) tr. zák.
    S ohledem na formu zavinění, kdy není vyloučen úmysl, přichází i zde v řadě případů v úvahu souběh s porušováním povinnosti při správě cizího majetku, a to jak úmyslným, tak i z "vědomé nedbalosti" podle § 255a tr. zák.
    Proto před zavedením nedbalostních deliktů do hospodářské oblasti měla předcházet důkladná diskuse o obecné okolnosti, vylučující protiprávnost, ať už by se jmenovala "rámec obvyklého podnikatelského rizika" nebo jinak. V právním prostředí, kde se předpisy pozitivního práva na jedné straně mění tak rychle, že je nestačí vstřebat ani odborná veřejnost a na druhé straně implementace práva prostřednictvím civilních soudů je z hlediska ceny podnikatelského času neúnosně dlouhá, je snaha vnášet řád prostřednictvím možností policejního vyšetřování a trestního donucení velmi ošidná. Tím spíš, že vzhledem k vybavenosti policie a státního zastupitelství odborníky bude postih zcela nahodilý a bude jen prohlubovat pocit nespravedlnosti ve společnosti a podrývat již tak vetchou autoritu trestního práva.


Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 12.1.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 12.1.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy