Hospodářské trestní právo

Celou řadou soukromoprávních i veřejnoprávních předpisů reguluje hospodářské mechanismy. Nezastupitelnou úlohu na tomto poli samozřejmě zaujímá i trestní právo.

Pojem a místo hospodářského trestního práva v právním řádu

Česká republika, ostatně jako každý stát, stanoví základní pravidla fungování ekonomických vztahů. Celou řadou soukromoprávních i veřejnoprávních předpisů reguluje hospodářské mechanismy. Nezastupitelnou úlohu na tomto poli samozřejmě zaujímá i trestní právo. Je však třeba poznamenat, že zejména v oblasti hospodářského trestního práva je zvýrazněna pomocná úloha trestní represe; určit hranici přípustnosti státního zásahu formou trestněprávních prostředků je jednou z nejsložitějších právněpolitických otázek. Zákonodárce a orgány činné v trestním řízení, především pak nezávislý soudce, nesmí přeceňovat možnosti trestního práva.

Systematika platného trestního zákona je pozůstalostí po minulém režimu a názorně dokládá, kterým hodnotám socialistická společnost dávala prioritu. Trestné činy hospodářské jsou upraveny v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona a trestné činy proti majetku obsahuje hlava devátá.

Všechny delikty, které se řadí do rámce hospodářských a majetkových trestných činů, jsou z hlediska zavinění koncipovány jako trestné činy úmyslné. Ovšem prakticky permanentně probíhá diskuse na téma znovuzavedení nedbalostních hospodářských a majetkových deliktů.

Vazba hospodářského trestního práva na ostatní právní oblasti

Trestní právo je ve své podstatě pouze sekundárním prostředkem k eliminaci antisociálních jevů. Z toho zároveň plyne, že úzce souvisí s ostatními právními oblastmi. Obzvlášť výrazně se to projevuje v rámci hospodářského trestního práva, kde mnohé skutkové podstaty trestných činů obsahují právní pojmy definované např. občanským nebo obchodním zákoníkem, anebo často na mimotrestní předpisy odkazují (srov. § 124 TZ - porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, § 127 TZ - porušování závazných pravidel hospodářského styku a §149 TZ - nekalá soutěž). V důsledku toho se i mimotrestní normy, na něž trestní zákon odkazuje, stávají součástí trestního práva. ”Tato legislativní technika však s sebou nese určitá nebezpečí, především proto, že obchodní právo a další právní odvětví používají poměrně často neurčité pojmy a generální klauzule...” Všeobecně proto mezi odborníky panuje shoda v tom směru, že by se trestní právo mělo vyvarovat používání odkazovacích norem. Jedním ze znaků principu zákonnosti trestního práva je totiž přehlednost, přesnost a určitost skutkových podstat.

Členění hospodářských trestných činů

Teorie nejčastěji dělí hospodářské trestné činy do těchto čtyř skupin:
1. delikty proti státním financím
2. delikty proti národnímu hospodářství
3. delikty proti podniku
4. delikty proti veřejnosti

Do prvé skupiny, tedy mezi delikty proti státním financím, se řadí trestné činy daňové, celní, devizové, subvenční a padělání peněz. Do skupiny druhé, tzn. delikty proti národnímu hospodářství, náleží neoprávněné podnikání, účetní trestné činy a bankovní trestné činy, porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem apod. Do třetí skupiny, tedy do deliktů proti podniku, řadíme nekalou soutěž, porušování práv k ochranné známce a průmyslových práv. Čtvrtá skupina -trestné činy proti veřejnosti - zahrnuje např. poškozování spotřebitele, ohrožování zdraví závadnými potravinami atd.

Princip subsidiarity trestní represe

V každé lidské komunitě existuje nekonečný počet protichůdných zájmů, které ovlivňují chování jedinců. Je úlohou práva, pokusit se regulovat lidské jednání v tom směru, aby entropie společenských vztahů poklesla na ”přijatelnou úroveň”. Pokud se člověk proviní nerespektováním právních norem, znamená to, že porušil určité objektivní právo a takové jednání lze zjednodušeně označit jako ”protispolečenské”. Ovšem ne každé protispolečenské jednání si zasluhuje postih trestem ve smyslu trestního práva.

Úlohou trestní práva je co nejpřesněji stanovit, které ze společensky škodlivých činů jsou natolik závažné, aby byly trestné a určit opatření, která se použijí proti pachatelům. Podstata trestního práva spočívá v ochraně nejelementárnějších společenských hodnot před trestnými činy. Tato skutečnost je vyjádřena v § 1 trestního zákona takto: Účelem trestního zákona je chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob. Citované ustanovení zdaleka nemá pouze charakter proklamativního prohlášení, ale představuje základní princip, na který je nutné pamatovat při procesech interpretace a aplikace trestního kodexu.

”Při úvaze o tom, jak úzce nebo jak široce vymezit předmět trestního bezpráví, je nutno respektovat limity, které jsou vlastní jednak právnímu státu, jednak limity, které jsou dány samotnou povahou trestního práva a jeho funkcí ve společnosti.” Český právní řád je koncipován tím způsobem, že trestní právo se uplatňuje pouze tam, kde ostatní oblasti práva jsou neúčinné nebo selhávají. V této souvislosti se hovoří o tzv. pomocné úloze trestního práva nebo také o sekundárním či subsidiárním charakteru trestního práva. ”...Trest je nejzazší (subsidiární ) prostředek k ochraně právního řádu, k němuž je třeba sáhnout teprve tehdy, když ostatní prostředky právního řádu nepostačují...trestní právo disponuje těmi nejcitelnějšími prostředky státního donucení, které značně zasahují do práv a svobod občanů a jejich blízkých a mohou vyvolat i řadu vedlejších negativních účinků. Proto legitimitu právních zásahů může odůvodnit výlučně nutnost ochrany elementárních právních hodnot před činy zvlášť nebezpečnými pro společnost s tím, že neexistuje jiné řešení než trestněprávní a že pasivita státu by mohla vést ke svémoci občanů a k chaosu.”

Daniel Tetzeli je advokátním koncipientnem v advokátní kanceláři Teryngel - Strnadová. Uvedený text byl součástí diplomové práce z roku 1999.


Název rubriky - Trestní pr. - vybraná témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 13.10.2000 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 13.10.2000.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Daniel Tetzeli

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy