Vazba

Vazba je jedním z institutů sloužících k zajištění osoby. Její použití by mělo být tím nejzazším prostředkem k zajištění osoby obviněného.

1. Vymezení pojmu, druhy vazby

Novela TrŘ zpřesnila některá ustanovení -> změny se dotkly důvodů vazby, tak aby bylo zřejmé, že rozhodnutí o vzetí do vazby musí vždy vycházet z konkrétních okolností případu. Každá situace, byť se na první pohled může jevit shodně se situací jinou, má své zvláštnosti, z nichž je nutno při úvaze o uvalení vazby vycházet. § 67 TrŘ říká, že obviněný smí být vzat do vazby jen v tom případě, kdy nelze účelu vazby dosáhnout jinak.

Zákon rozeznává tyto základní druhy vazby:
· útěková - důvodná obava, že obviněný uprchne (do ciziny) nebo se bude skrývat (v tuzemsku)
· koluzní - důvodná obava, že obviněný bude mařit objasňování důležitých skutečností (např. působit na dosud nevyslechnuté svědky)
· předstižná - důvodná obava, že obviněný dokoná trestný čin, bude jej opakovat,...

Důvodná obava musí být objektivní, musí vyplývat z jednání obviněného nebo z jiných konkrétních skutečností. Zároveň musí dosud zjištěné skutečnosti nasvědčovat tomu, že skutek je trestným činem, že jej spáchal obviněný.

Do vazby lze vzít pouze osobu, které již bylo sděleno obvinění (§ 160 TrŘ). O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. O dalším trvání vazby v přípravném řízení pak rozhoduje již sám státní zástupce. Ten má totiž možnost získat potřebné podklady k rozhodnutí rychleji a může přitom využít i poznatků z výkonu dozoru v konkrétní věci. I v zájmu zrychlení přípravného řízení proto novela rozšířila oprávnění státního zástupce na veškeré rozhodování o vazbě v přípravném řízení - s výjimkou rozhodování o vzetí obviněného do vazby (§ 73b). Proti rozhodnutí o vazbě je přípustná stížnost, o které rozhoduje soud, v jehož obvodu je státní zástupce činný.

Novela reaguje na situaci, kdy v České republice jsou ve vazbě převážně osoby stíhané za trestné činy se sazbou trestu odnětí svobody do dvou let. Proto se nově stanoví, že do vazby nelze vzít obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin s horní sazbou 2 roky a pro nedbalostní trestný čin s horní sazbou 3 roky. Zároveň jsou v § 68 odst. 3 stanoveny výjimky, kdy se tohoto omezení neužije (zjednodušeně - jestliže již obviněný naplnil některý z důvodů uvalení vazby, které uvádí § 67 - již uprchl nebo se skrýval, již působil na svědky,...).

2. Příkaz k zatčení

Jde o institut, který úzce souvisí s vazbou, neboť se váže na důvody jejího uvalení. Novela se jej nedotkla, zůstal nezměněný. Je-li tedy dán některý z důvodů vazby (§ 67) a jinými prostředky nelze zajistit účast obviněného u výslechu (předvolání, předvedení, zadržení), může být zatčen. V přípravném řízení vydává příkaz k zatčení soudce na návrh státního zástupce, v řízení před soudem předseda senátu. Zatčení provádějí policejní orgány. Zatčený musí být neodkladně (nejpozději do 24 hodin) předán soudu, jinak musí být propuštěn. Soudce musí obviněného neprodleně vyslechnout a rozhodnout o vazbě do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný předán.

3. Trvání vazby

Přípustná délka vazby se musí odvíjet od typové závažnosti činu. Předpokládá se totiž, že typová závažnost činu koresponduje se skutkovou složitostí případu. U jednodušších případů není nutná dlouhá vazba, neboť orgány činné v trestním řízení by měly věc vyšetřit v kratším čase. Proto není odůvodněné neúměrně zvyšovat újmu obviněného. Vazební řízení by se tak mělo zkrátit zejména u nejméně závažných případů. Tento princip se v TrŘ promítá v § 71. 

§ 71 odst. 1 obsahuje příkaz orgánům činným v trestním řízení, aby vazební věci vyřizovaly přednostně a s největším urychlením. Vazba může trvat nezbytnou dobu, přičemž odstavec 8 stanovuje její maximální přípustnou délku v závislosti na závažnost případu:
· 1 rok u trestných činů, u který koná řízení samosoudce
· 2 roky u TČ, kde v prvním stupni rozhoduje senát okresního nebo krajského soudu (nejde-li o níže uvedené případy)
· 3 roky u zvlášť závažných úmyslných TČ (nejde-li o níže uvedený případ)
· 4 roky u zvlášť závažného úmyslného TČ, za který zákon dovoluje uložit výjimečný trest

V přípravném řízení může být vyčerpána jedna třetina této doby, dvě třetiny pak v řízení před soudem. Jde-li například o věc, kdy maximální délka vazby je 3 roky a obviněný v přípravném řízení ve vazbě strávil 6 měsíců, nemůže již v řízení před soudem ve vazbě strávit dobu 2 let a 6 měsíců, ale pouze 2 let.

Došlo-li k překvalifikování skutku a délka vazby již tím pádem přesáhla povolenou dobu, musí být obviněný propuštěn na svobodu do 15 dnů, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace. Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, nebo ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k jinému omezení osobní svobody obviněného.

Trestní řád upravuje také omezení v závislosti na druhu vazby => koluzní vazba (§ 67 písm. b) může trvat nejdéle 3 měsíce - výjimkou jsou případy, kdy se obviněný již dopustil maření vyšetřování. Toto má vést orgány k rychlejšímu vyšetřování věcí, k tomu, aby včas zajistily všechny potřebné důkazy.

4. Zkoumání důvodů vazby, propuštění obviněného

Nelze vzít obviněného do vazby a již se o něj nezajímat, nezkoumat důvody, proč na něj byla před x měsíci vazba uvalena. Orgány činné v trestním řízení mají povinnost zkoumat ve všech fázích řízení, zda důvody vazby ještě trvají, nebo zda se změnily. Státní zástupce, který dozoruje nad řádným průběhem přípravného řízení, a tím pádem též v části i nad vazebním řízením, má tuto povinnost také. Je konkretizována v § 71 odst. 3, 4 => jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne 3 měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda obviněného ve vazbě ponechá, či zda ho propustí na svobodu. Rozhodne-li o tom, že jen ve vazbě ponechá, musí tuto proceduru opět opakovat po dalších 3 měsících. Po šesti (popřípadě devíti, dvanácti a patnácti ) měsících lze však obviněného ponechat ve vazbě, jen pokud nebylo možné věc ze závažných důvodů skončit a hrozí, že by propuštěním byl ztížen účel trestního stíhání.

Je-li podána obžaloba, musí soud do 30 dnů taktéž rozhodnout o vazbě obviněného. Ponechá-li (nebo nově vezme) obviněného ve vazbě, musí také průběžně důvody vazby zkoumat a každé 3 měsíce o trvání vazby formálně rozhodnout.

Obviněný musí být propuštěn ihned na svobodu, pokud pominuly důvody vazby, nebo je zřejmé, že trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (a obviněný již přitom nenaplnil svým předchozím jednáním některý z důvodů uvalení vazby). Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O takové žádosti rozhoduje soud bezodkladně, nejpozději do 5 pracovních dnů. Byla-li zamítnuta, může jí obviněný (pokud neuvede jiné důvody) opakovat po 14 dnech.

5. Nahrazení vazby

Útěková a předstižná vazba, mohou být nahrazeny tzv. surogáty. TrŘ mezi ně řadí:
· záruku - zájmového sdružení či důvěryhodné osoby
· slib - který dá písemně sám obviněný
· dohled probačního úředníka - jde nově zavedený institut. Obviněný je povinen s úředníkem spolupracovat, nemařit průběh trestního řízení,...
· peněžitá záruka - obviněný, či jiná osoba s jeho souhlasem skládá peněžitou záruku ve výši, kterou určuje orgán rozhodující o vazbě (nejméně 10.000 Kč). Jde-li však o vazbu předstižnou, uvádí TrŘ taxativní výčet trestných činů, kdy není peněžitá záruka možná. Zákon v § 73a odst. 3 uvádí důvody, pro které může peněžitá záruka připadnout státu (obviněný uprchne, skrývá se, opakuje trestnou činnost,...). Na to musí být obviněný předem upozorněn. Stejně tak na to, že soud může rozhodnout o tom, aby peněžitá záruka trvala až do doby, kdy pravomocně odsouzený uhradí uložený peněžitý trest nebo náklady řízení.

Jestliže obviněný neplní povinnosti uložené v souvislosti s náhradou vazby a trvají-li důvody pro vzetí do vazby, může být vazba uvalena.

6. Zvláštní typy vazby

Trestní řád zná dva speciální typy vazby, kterými jsou:
· vyhošťovací vazba (§ 350c) - přichází do úvahy v případě, kdy hrozí obava, že odsouzený bude mařit výkon trestu vyhoštění. Také zde je možné nahrazení - zárukou, slibem, peněžitou zárukou.
· vydávací vazba (§ 381) - používá se v případech, kdy hrozí, že osoba, o jejíž vydání žádá cizí stát, může utéci. Takovou osobu je možné vzít již do předběžné vydávací vazby v době, kdy se teprve provádí předběžné šetření. Neplatí zde vazební důvody § 67, musí však být dodrženy lhůty podle hlavy IV, ve kterých se o vazbě rozhoduje. O případné předběžné vydávací vazbě rozhoduje na návrh státního zástupce předseda senátu krajského soudu; po kladném rozhodnutí o povolení extradice rozhoduje o vzetí do vazby krajský soud.


Název rubriky - Trestní pr. - vybraná témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 26.11.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 23.11.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy