Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
![]() |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Poškozený a odklony v trestním řízení 1. - Pár slov úvodem
Tento článek je prvním z řady příspěvků, které se budou věnovat poškozenému a odklonům v českém trestním právu. 1. Úvod Každý justiční systém by měl zaručovat právo na spravedlivý proces před nezávislými soudy. Stát tak musí vytvořit podmínky pro rychlé a kvalifikované projednání všech věcí, zaručit procesním stranám jejich rovné postavení a dostatečně personálně i materiálně zajistit činnost všech orgánů a institucí působících v rámci tohoto systému. Systém trestní justice v demokratických zemích by měl sledovat naplnění potřeby účinně stíhat a trestat porušení norem trestního práva a tím chránit společnost a zároveň i chránit práva obviněných osob a reálně naplňovat zásadu pomocné úlohy trestní represe. Trestní sankce by měla nastupovat teprve v případě, nelze-li věc vyřešit jinak. V každém jednotlivém případě by měly být zvažovány všechny možnosti přicházející v úvahu. V dnešní době roste počet deliktů proti fyzické integritě jednotlivců a proti individuálnímu vlastnictví a je třeba ustoupit klasickému pojetí trestní spravedlnosti, která trest chápe pouze jako odplatu za trestný čin (retributive justice – odplatná neboli trestající spravedlnost). Primární obětí trestného činu je v tomto pojetí stát a konkrétní individuální oběti je přisuzováno pasivní postavení, justice soustředí svůj zájem na obviněného a oběti se nemohou náležitě zapojit do posuzování otázek viny, ani se vyjádřit k rozhodování o trestu. Velmi častá je situace, kdy se nedomůžou ani odškodnění. Tímto pojetím spravedlnosti docházelo a dochází k přetížení soudů a přeplnění věznic. Jednou z možností, jak tuto situaci řešit, je rozšířit možnosti využití odklonů od standardního řízení před soudem za aktivní účasti těch, kterých se trestná činnost nejvíce týká, tedy obviněného a oběti. Činnost celého justičního systému je možné zefektivnit vytvořením předpokladů pro to, aby v časově i finančně náročném standardním soudním řízení byly projednávány pouze důkazně složité věci, které nelze řešit jednodušším způsobem, neboť by to mohlo vést k situacím, kdy by nebyl dodržen požadavek věcné správnosti a spravedlnosti vydaných rozhodnutí. V ostatních případech je tak otevřen prostor pro uplatnění alternativních procesních postupů, nové trestní spravedlnosti (restorative justice – obnovující spravedlnost), která se snaží docílit účinnější prevence kriminality a pozitivnějšího vnímání justičního systému osobami, jichž se určitý případ týká. Takové pojetí justice přistupuje k trestnému činu z pohledu poškození práv jedné osoby jinou a v trestném činu vidí určitý konflikt mezi nimi. Snaží se o obnovení systému chráněných hodnot a sociálních vztahů a řešení problému kriminality vkládá nejen do rukou státu, ale i dotčených osob. Justice by se tak měla snažit víc než o pouhé potrestání pachatele o nalezení optimálního řešení vyhovujícího všem dotčeným subjektům. Změna v pohledu na trestný čin pomohla vytvořit alternativní způsoby řízení (odklony), v rámci nichž je možné trestní věc vyřídit v procesněprávním smyslu stejně plnohodnotně jako ve standardním trestním řízení. Při jejich uplatnění jde především o vypořádání vzájemných vztahů mezi obviněným a poškozeným a zároveň o urychlení, zjednodušení a zhospodárnění trestního řízení. Podle okolností případu lze volit mezi několika různými procesními postupy. 2. Pojem odklonu Odklon (diversion) představuje určitou alternativu standardního trestního řízení. Odklonem v podstatě rozumíme vynětí trestní věci z kompetence soudních orgánů činných v trestním řízení na základě rozhodnutí o upuštění od trestního stíhání, resp. o zastavení trestního stíhání. Jedná se tedy o vyřízení trestní věci jinými prostředky než projednáním a rozhodnutím věci v obvyklém soudním procesu (tj. zpravidla po provedeném hlavním líčení)1. “Využití odklonů v našem právním prostředí umožňuje účelnou diferenciaci procesních forem řešení trestní činnosti. V trestních věcech skončených tímto způsobem není vydáno rozhodnutí o vině a trestu v standardním hlavním líčení a nedochází tudíž k odsouzení obviněného, přesto však nelze mluvit o projevu dekriminalizace, jak se někdy stává2. Dekriminalizace, stejně jako odklony v trestním řízení, slouží k omezování počtu případů, projednávaných před soudy ve standardním trestním řízení. Jedná se o bezvýjimečné vynětí určitých deliktů ze sféry trestní spravedlnosti zákonodárnou cestou a v takovém případě určitý typ chování vůbec není trestným činem. U odklonů zákonodárce volí jinou cestu, ponechává určitý typ chování trestným a stanoví podmínky, za nichž je možné ustoupit od provedení standardního trestního řízení. O dekriminalizaci se zmiňuje i Doporučení č. R (87) 18 Výboru ministrů, kde se uvádí, že právní systémy, které rozlišují administrativní a trestní delikty, by měly přikročit k dekriminalizaci. Komentář k tomuto doporučení to rozvádí a říká, že je žádoucí, aby se zabránilo jak pozměňování povahy trestního práva, tak zahlcování justice, vyjmout některé typy deliktů z pravomoci trestní justice a převést je do represivní pravomoci administrativy. Správa je povolána sankcionovat hlavně ty protiprávní a odsouzeníhodné činy, které jsou v rozporu s kázní a veřejným pořádkem, zatímco trestní právo a soudnictví jsou více povolány potlačovat činy, které poškozují základní etické a sociální hodnoty3. Jak uvádí Vantuch, “při dekriminalizaci deliktů by mělo jít především o omezení sféry trestní odpovědnosti zvážením činů kvalifikovaných jako trestné, stanovením beztrestnosti činů dosud trestných nebo možností postupovat věci menší nebezpečnosti pro společnost jinému než trestnímu rozhodování, zejména do oblasti zákona o přestupcích…Dekriminalizaci pochopitelně nelze ztotožňovat pouze s vynecháním některých skutkových podstat trestných činů, neboť ji lze pojmout také jako omezení odpovědnosti v rámci institutů obecné části trestního zákona.4 “Podstatným rysem trestní politiky počítající s tímto způsobem řešení trestních věcí je naopak skutečnost, že efektivně reaguje na porušení obecně závazných právních norem, obviněné nezbavuje jejich odpovědnosti za trestný čin a dbá o dostatečnou ochranu právních a společenských vztahů narušených trestnou činností. Vychází přitom z toho, že k naplnění smyslu trestní spravedlnosti není nutné v každém jednotlivém případě provedení formálního trestního řízení končícího výrokem o vině a trestu. Předností odklonů oproti materiální dekriminalizaci je to, že trestnost zakázaného chování zůstává zachována a využití možnosti odklonu nevylučuje provedení řádného trestního řízení v případě, že se v rámci něho nepodaří dosáhnout vhodného společensky akceptovatelného řešení. Systém sankcí jako státní reakce na spáchání trestného činu a hrozba trestem důležitá z hlediska speciální i generální prevence neztrácejí za těchto okolností na své účinnosti. Odklony proto nemohou být vnímány jako projev cíleného zmírnění trestní spravedlnosti ani jako procesní alternativa v rámci tradičního systému projednávání trestné činnosti. Ve své podstatě jde o specifický procesní způsob řešení trestních věcí bez provedení určité části standardního trestního řízení5. Pojem odklonu je ve většině případů chápán a používán v užším slova smyslu, kdy se mluví pouze o podmíněném zastavení trestního stíhání, narovnání a trestním příkazu, kdy nedochází k přetransformování trestní odpovědnosti v jiný typ odpovědnosti (např. společensko-morální). Odklon je však možné chápat v širším slova smyslu jako jakékoli odklonění mimo trestní řízení např. k vyřízení věci ve správním řízení, projednání věci mimosoudním orgánem, komisí, léčení. Jedná se tak o mimosoudní alternativu trestního řízení před soudem, kdy je upřednostněno neformální vyřízení věci mimosoudními prostředky před klasickým trestním procesem, zakončeným výrokem o vině a trestu, přičemž je možné na trestní věc reagovat jak prostředky trestněprávními, tak i mimotrestními6. Všechny druhy řízení upravené trestním řádem jsou v rovnocenném postavení, přesto se liší tím, že obviněný má právní nárok pouze na provedení standardního řízení. Ostatní druhy řízení jsou pouze fakultativní a obviněný se jejich provedení nemůže dovolávat, stejně tak mu nemůže být jejich provedení vnuceno, pokud s tímto postupem nesouhlasí a trvá na projednání své věci ve standardním trestním řízení. Pro možnost jejich využití zákon stanoví podmínky, jejichž splnění musí být důkladně posouzeno rozhodujícím orgánem, který se zároveň musí snažit vybrat z možných řešení to, jež povede co nejrychleji a nejhospodárněji k věcně správnému řešení a spravedlivému rozhodnutí7. Nelze nevidět, že alternativní způsoby řízení mají oproti standardnímu trestnímu řízení řadu výhod – rychlost, hospodárnost, odpadá stigmatizace obviněného, který má možnost uvědomit si dosah svého jednání a projevit snahu po napravení následků svého činu, v důsledku čehož může svůj pohled na něho zjemnit i poškozený, který má větší možnost získání náhrady škody a určité satisfakce apod. Přesto je problémem našeho soudnictví, že orgány justice nedostatečně využívají možnost těchto alternativ, setrvávají na represivním pojetí trestu a standardní trestní řízení je konáno i v případech, kdy by některý alternativní způsob řízení byl mnohem efektivnější. Autorka Mgr. Silvia Byzovová je absoloventkou FPR ZČU v Plzni.
|
Odkaz na seznam soudů: Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
O 001 Účel zákona
O 002 Základy trestní odpovědnosti O 003 Působnost trestních zákonů O 004 Společná ustanovení o trestech O 005 Obecné zásady pro ukládání trestů O 006 Ukládání a výkon jednotlivých trestů O 007 Podmíněné odsouzení, podmíněné propuštění a upuštění od výkonu zbytku některých trestů O 008 Zánik trestnosti a trestu O 009 Ochranná opatření O 010 Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých O 011 Společná ustanovení Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele Z 009 Trestné činy veřejných činitelů Z 010 Úplatkářství Z 011 Zločinné spolčení Z 012 Některé trestné součinnosti Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví Z 018 Trestné činy proti svobodě Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti Z 020 Trestné činy proti majetku Z 021 Trestné činy proti lidskosti Z 022 Trestné činny proti brannosti Z 023 Trestné činy proti civilní službě Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost Z 028 Společná ustanovení Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy
Monitoring vězeňství 1999:
» Realizace projektu » Výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby » Výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby (pokračování) » Nepokoje ve věznicích » Problematika aplikace alternativ » Drogy a pomoc drogově závislým ve věznicích » Penitenciární a postpenitenciární práce » Závěry |
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |