Mladiství a kriminalita

V poslednich letech narostla i v České republice kriminalita, která se týká zejména mladistvých. Snazime se proti ni bojovat přístupy ofenzivními nebo defenzivními. Pro zlepsení současného stavu je nutná spolupráce jednotlivých institucí a mnohé novely zákonů. Některé byly již nově přijaty. Nutné je rovněž i nové zavedení soudnictví nad mládeží.

Mladiství a kriminalita

Kriminalita v posledních desetiletích masově narůstá. Týká se to zejména kriminality majetkové - asi 80%. Kriminalita se koncentruje zejména ve velkých městech, průmyslových aglomeracích s vysokým počtem anonymních a migrujících osob. Zvyšuje se samoúčelná brutalita a bezohlednost při trestné činnosti. Stoupá kriminalita spojená s drogami a jinými závislostmi. Stále vyšší počet trestných činů zůstává nenahlášen, neobjasněn a nepotrestán. Mění se i profil pachatelů, kteří se neliší od ostatní průměrné populace. Problematickým jevem zvyšující se kriminality je nárůst trestných činů spáchaných nezletilými delikventi.

Tyto jevy se vyskytují nejen v ostatních státech, ale nedotčena nezůstala ani Česká republika, kde za posledních dvacet let se zvýšil počet registrovaných trestných činů čtyřnásobně. Násilná kriminalita vzrostla dvojnásobně a majetková kriminalita sedminásobně. Zlomovým obdobím nárůstu kriminality byla léta 1990 - 1993.

Za posledních dvacet let se také zvýšil trojnásobně počet stíhaných mladistvých a dětí tři a půl násobně. Od roku 1990 vzrostl počet mladistvých pachatelů ve věku od 15 do 18 let o 100% a dětí ve věku do 15 let o 160%. Od roku 1989 vzrostl počet pachatelů do 18 let o 121%, což ukazuje explozi kriminality mezi mládeží. Týká se to pouze objasněných trestných činů.

Strategie v boji s kriminalitou lze rozdělit na ofenzivní a defenzivní. Defenzivní strategií se zabývá trestní politika a ofenzivní strategií se zabývá politika preventivní. Snahy o snížení kriminality se rozdělovaly na dva přístupy. Absolutní stavěl na teorii odplaty. Cílem trestu je dle něj odčinit trestný čin a priorita není ani tak v zabránění dalším trestným činům, ale ve spravedlnosti. Druhý přístup - relativní neboli preventivní- stavěl na tom, že cílem trestu je zabránit pachateli v páchání dalších trestných činů a náprava pachatele. Dnes se objevuje i přístup syntetický, který absorbuje oba předchozí případy. Jde tedy o snahu sloučit spravedlivý trest s preventivními účinky.

Současný stav lze zhodnotit asi takto:

Byla zpracována a přijata novela zákona č. 94/1963Sb., o rodině, která nabyla účinnosti 1. srpna 1998. V hlavě druhé jsou upraveny povinnosti orgánů státu ve věcech sociálně právní ochrany dětí. Současně byl s účinností od 1. dubna 2000 přijat zákon o sociálně právní ochraně dětí, připravuje se i nová koncepce trestního práva mládeže. 1975 byl přijat zákon č. 121 o sociálním zabezpečení a tím se stala sociálně právní ochrana součástí systému sociální péče. Předpisy o sociálním zabezpečení přijaté v r. 1988 a vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, zmiňuje sociálně právní ochranu jako službu sociální péče, definují nutné kompetence a navazují na úpravu obsaženou v zákoně o rodině, dále upravují výkon opatrovnictví, péči o děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, výchovně poradenskou péči, výchovná opatření a náhradní rodinnou péči.

§ 176 - 185 občanského soudního řádu upravují soudní ochranu práv dítěte a ukládání výchovných opatření.

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích sankcionuje mladistvé mírněji než osoby zletilé. Za přestupek lze podle zákona mladistvému uložit napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci, dále pak ochranná opatření, která mají charakter omezující.

Mladistvé rovněž rozlišuje i trestní zákon a trestní řád. Trestní zákon upravuje tuto problematiku v hlavě sedmá v § 74 - 87 a zvláštní způsob řízení proti mladistvým je upraven v hlavě devatenácté § 291 - 301 trestního řádu. Existuje zde zásada, že pokud hlava sedmá trestního zákona neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na mladistvého ostatních ustanovení, obdobné pravidlo platí, i co se týče trestního řádu. Výkon trestu odnětí svobody, stejně jako vazba mladistvých se vykonává ve zvláštních věznicích. Od r. 1993 se realizuje "Program zacházení s mladistvými vězni". Tento program se snaží o plnohodnotné zařazení mladistvého do společnosti po jeho propuštění.

Pokud se podíváme na druhy trestů ukládaných mladistvým trestními soudy, tak v 90. letech bylo každoročně v 70 % případů uloženo podmíněné odsouzení. Nepodmíněný trest odnětí svobody byl ukládán 12 - 14 % odsouzeným mladistvým. Často také došlo k upuštění od potrestání buď s dohledem nebo bez dohledu. Peněžité tresty a obecně prospěšné práce nebyly příliš ukládány. Dá se tedy konstatovat, že v 90. letech došlo v oblasti sankční politiky uplatňované vůči mladistvým k posunu ve prospěch opatření nespojených s odnětím svobody. Bohužel, tato skutečnost nemění nic na tom, že nebylo zabráněno recidivě, protože po propuštění těchto mladistvých jim nebyla věnována dostatečná individuální péče.

Česká republika má i své mezinárodní závazky vůči jiným evropským a mezinárodním orgánům, které musí být respektovány při přípravě nového zákona o soudnictví nad mládeží. Lze jmenovat především tyto dokumenty: Minimální standardní pravidla soudnictví nad mládeží ( Pekingská pravidla, resoluce OSN 40/33 ze dne 29. 11. 1985), Směrnice OSN pro prevenci kriminality mládeže (Riyadské směrnice, rezoluce OSN 45/112 ze dne 14. 12. 1990), Pravidla OSN k ochraně mladistvých zbavených osobní svobody (rezoluce OSN 45/113 ze dne 14. 12. 1990), Úmluva o právech dítěte podepsaná dne 30. 9. 1990 v New Yorku (vyhlášena pod. č. 104/1991 Sb.), Doporučení Rady Evropy č. R (87) 20, týkající se společenské reakce na kriminalitu mládeže, Doporučení Rady Evropy č. R (88) 6, týkající se společenské reakce na kriminalitu mládeže z řad mladých lidí pocházejících z přistěhovaleckých rodin.

Společné těmto dokumentům je to, že trestů spojených s odnětím svobody má být použito jen výjimečně a do popředí se má dostat využívání alternativních postupů, trestů a opatření. V souvislosti s těmito dokumenty se má usilovat o vytvoření samostatného trestního práva mládeže, které je vyjmuto z obecného trestního práva pro dospělé a mají se budovat specializované trestní soudy mládeže.

Dle osnovy zákona o soudnictví nad mládeží se předpokládá vytvoření určité hierarchie vzájemně se doplňujících sankcí, která by neměla být formalizována. Posloupnost těchto sankcí lze rozdělit asi takto:

1. řešení trestní věci odklonem od trestního stíhání

2. výchovná a ochranná opatření

3. ukládání alternativních trestů a opatření s probačními prvky i bez nich

4. nepodmíněné tresty odnětí svobody, ukládané podle závažnosti činu

Nositeli aktivit spojených s jednotlivými alternativními tresty i odklony v trestním řízení jsou vedle orgánů činných v trestním řízení probační pracovníci, kteří provádějí specifické vybrané úkony a mediační prakticky. Počet těchto odborníků je malý a nedostatečná je i právní úprava jejich postavení v rámci platného práva, která nedovoluje plné využití alternativ a odklonů, kterými trestní právo disponuje.

Úkoly těchto probačních pracovníků lze shrnout přibližně takto:

1. při podmíněném odsouzení s dohledem, při podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, při podmíněném odsouzení a po podmíněném zastavení trestního stíhání sledují a usměrňují způsob života obviněného a jeho chování, kontrolují plnění podmínek a omezení uložených v rámci zkušební doby, obstarávají podklady pro rozhodnutí předsedy senátu ve zkušební době

2. při rozhodování o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání zprostředkovávají dohody mezi obviněným a poškozeným, narovnání a poučení o podmínkách a rozsahu odpovědnosti obviněného za škodu, sepisují návrh dohody, která bude předložena předsedovi senátu

3. ve vykonávacím řízení zajišťují tresty obecně prospěšných prací v součinnosti s okresním nebo obecním úřadem, popř. s dalšími orgány a organizacemi a sledují a usměrňují způsob života odsouzeného a jeho chování u dalších trestů nespojených s odnětím svobody

4. v průběhu celého řízení shromažďují poznatky o osobě obviněného a odsouzeného, o jeho rodinném a sociálním zázemí podle pokynu předsedy senátu, podávají zprávy předsedovi senátu o způsobu života a chování obviněného a odsouzeného, jakož i o dalších skutečnostech důležitých pro rozhodnutí, spolupracují se subjekty, které plní vlastní úkoly na úseku sociální práce s obviněnými a odsouzenými a koordinují jejich opatření s požadavky soudu.

Rozsah těchto úkonů je velice široký, takže se navrhuje probaci a mediaci svěřit relativně samostatné soustavě orgánů, stojících mimo orgány činné v trestním řízení, jak je tomu i v jiných státech. Novela trestního řádu předpokládá zřízení institutu probačního pracovníka, který bude v zákonem stanovených případech vykonávat nad obviněným dohled zahrnující ve vztahu k němu pozitivní vedení, pomoc a kontrolu chování. Předpokládá se, že o probační dohled bude možno rozšířit okruh prostředků nahrazujících vazbu.

Co lze tedy udělat pro snížení kriminality a je současný systém řešení kriminality mladistvých funkční?

Zdá se, že současný systém funkční není, i když jsou do něj zapojeny resorty sociálních věcí, vnitra, školství, zdravotnictví, spravedlnosti a nezávislé soudy na různých úrovních a rozličné instituce. Příčinou je pravděpodobně chaotický přenos statistických dat, nesjednocené pojmosloví, rozmanité statistické jednotky a z toho plynoucí informační šum a nedostatečná a váznoucí spolupráce. Byla by vhodná včasná intervence - vyhledání problému, jeho pojmenování a navržení odpovídajícího řešení, což by mohlo postupně působit k omezení společensky nežádoucích projevů u dětí.

Řešením problému kriminality mladistvých je bezesporu vytvoření odpovídajícího právního rámce, dále pak dostatečná spolupráce mezi jednotlivými institucemi. Je nutné zpracovat nové trestně právní kodexy: novelu zákona o rodině, nový zákon o trestním právu mládeže a novelu zákona o přestupcích a trestního zákona, nový zákon o zvláštních způsobech řízení ve věcech mládeže, novelu trestního řádu, občanského soudního řádu a správního řádu a novely zákona o soudech a soudcích, zákona o státním zastupitelství, zákona o vyšších soudních úřednících a zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

Současně je neúnosně přetížený náš vězeňský systém, což souvisí s tím, že jsou jen v omezené míře využívány alternativy k potrestání nepodmíněným trestem odnětí svobody. Z tohoto důvodu je nezbytné urychleně dopracovat nové koncepce soudnictví nad mládeží a uplatňovat alternativní řešení trestních věcí,

Reforma trestního práva v oblasti soudnictví nad mládeží byla motivována snahou prosadit výše uvedené zásady a podněty do konkrétní právní úpravy a trestní politiky České republiky, která by se mohla stát levnější a humánnější.

Snad jsme již připraveni vytvořit efektivní, moderní a pozitivní systémový přístup k péči o dětské a mladistvé delikventy.


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 10.8.2000 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 10.8.2000.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Jitka Skoblová
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy