Historie trestu smrti

Trest smrti byl v minulosti značně rozšířeným a dá se s trochou nadsázky říci, že i populárním trestem, bez ohledu na  náboženství, geografickou polohu nebo vnitřní uspořádání daného státu. V souvislosti s uvedenými koncepcemi účelu trestu smrti vyplývá, že trestu smrti je používáno tam, kde převládá koncepce odplaty a odstrašení. Trest smrti znali a také využívaly jak staří Řekové a Římané, tak také Mayové.

V Evropě po nástupu křesťanství, by se dala předpokládat snaha o potlačení tohoto trestu, opak však byl pravdou. Již sám o sobě brutální trest byl v evropských křesťanských státech v období od 12. do 18. století doveden k dokonalosti, když z počátku zejména za "trestné činy" směřující proti církvi /je otázkou diskuse, lze-li takový čin vůbec označit za trestný/ byly prováděny tresty smrti obzvlášť bestiálním způsobem /upálení zaživa, rozčtvrcení, nabodnutí na kůl/. Výkon trestu smrti takovýmto zrůdným způsobem, byl prováděn zejména proto, aby bylo obyvatelstvo zastrašeno a odrazeno od podobného počínání.

Až od 19. století docházelo k omezování trestu smrti v podstatě pouze na trestné činy vraždy, nebo na tr. činy spáchané v době vyjímečného stavu nebo války. Postupně docházelo k jeho omezování. Výkon trestu smrti byl také výrazně humánnější, pokud se dá o humánnosti tohoto trestu mluvit. Já si myslím, že ano.

Výrazný zlom ve vývoji trestu smrti nastal ve druhé světové válce, hlavně po vzniku OSN a v souvislosti s formulací dohod o lidských právech /např. Evropskou úmluvou o lidských právech, zvláště pak jejího 6. dodatkového protokolu - týkajícího se zrušení trestu smrti/. Přistoupení k jednotlivých dohodám o lidských právech, členské státy omezovaly, případně úplně rušily trest smrti. V současnosti byl v Evropě trest smrti ve většině zemí zrušen /v České republice k tomu došlo zákonem č. 175/1940 Sb./, nebo mimořádně omezen na tr. činy vojenské za válečného stavu, přičemž však již není dlouhou dobu vykonáván /Španělsko, Švýcarsko/, nebo zůstává za nejzávažnější trestné činy /vražda/, ale také není již značnou dobu vykonáván /Řecko, Belgie/. Trest smrti je naopak stále běžných v rozvojových státech Afriky, Asie a Jižní Ameriky, ale i v demokratických, vyspělých státech /Japonsko, USA/. V případě USA se ovšem nedá o trestu smrti mluvit absolutně. Každý stát v rámci USA má totiž vlastní jurisdikci. V roce 1990 neexistoval trest smrti v 15 z 51 států, v dalším 23 státech sice trest smrti existuje, avšak od roku 1976 nebyl uplatněn. Trest smrti je tedy v USA vykonáván ve 13 státech.

Argumenty pro a proti

V České republice je diskuse o znovuzavedení trestu smrti zbytečná. Jelikož je Česká republika vázána řadou mezinárodních dohod. Lze tedy jen pokud možno objektivně a nezaujatě uvést a zhodnotit argumenty podporující a odsuzující trest smrti.

Ekonomický - zastánci trestu smrti tvrdí, že poprava odsouzeného je pro ekonomiku státu podstatně výhodnější, než jeho doživotní pobyt ve vězení.
Jistě zajímavý argument, nicméně stačí skutečnost, že je o něco ekonomicky výhodnější k tomu, aby byl člověk připraven o život?

Ochrana společnosti - zastánci tvrdí, že poprava je nezbytná, aby se odsouzenému zabránilo v dalších útocích proti společnosti.
Stejného cíle, to jest ochrany společnosti lze dosáhnout i výkonem trestu ve vězení, přičemž je zde možná náprava odsouzeného".

Odstrašení - argument, že trest smrti brání pachateli v opětovném páchání trestné činnosti a zároveň odrazuje od trestných činů i ostatní.
Odstrašením bylo a je jím motivováno mnoho soudních rozhodnutí. Jako příklad uvádím výrok soudce z 18. století. "Budete pověšen ne proto, že jste ukradl ovci, ale proto, aby jiní nekradli ovce." Osobně považuji argument o odstrašení za nepřijatelnější na podporu absolutního trestu. Výzkumy však neprokázaly, zda-li by se zavedením a výkonem trestu smrti snížil počet nejzávažnějších trestných činů.

Veřejné mínění - zastánci trestu smrti se opírají o tvrzení, že většina společnosti je pro trest smrti a proto je správné, aby existoval.
Toto tvrzení je velmi tendenční a zavádějící. Zastánci trestu smrti většinou opírají své výzkumy veřejného mínění o výzkumy, ke kterým došlo bezprostředně po spáchání nějakého brutálního činu. Tedy v době, kdy většinu veřejnosti ovládají spíše emoce než rozum. V době kdy se situace zklidní i veřejnost se staví trestu smrti opačně.

Neodvolatelnost - nejpádnějším argumentem odpůrců trestu smrti. Poukazují na fakt, že tento trest je jako jediný, který může být uložen, po jeho vykonání nerevidovatelný
Nelze nežli souhlasit s tímto argumentem. Podle oficiálních statistik v USA jsou tři vězňové z deseti, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a čekali na vykonání trestu v "cele smrti" osvobozeni, protože se prokázala jejich nevina a každý desátý popravený byl později prohlášen za nevinného, nebo alespoň byla jeho vina zpochybněna.

Z předloženého výčtu argumentů a jejich stručného hodnocení přinejmenším vyplývá, že trest smrti není tak účinným řešením, které by mělo vést ke snížení kriminality, a že neustále diskuse o znovuzavedení trestu smrti jsou pouhé výkřiky do tmy.